Rychle rostoucí čínské hospodářství tvrdě vyžaduje nové zdroje. A to jak energie, tak know-how. Čína pro ně stále častěji "sahá" do zahraničí.
Rubriky
Čína včera vyslyšela opakované žádosti Západu a udělala krok směrem k regulérní tržní ekonomice, když po deseti letech uvolnila kurs své měny k dolaru. Až se dnes otevřou burzy, bude jeden dolar stát 8,11 jüanu. Dosud to bylo 8,28 za dolar. Čína svoji měnu zhodnotila zatím jen o symbolická dvě procenta. Podle některých amerických expertů je však "lidová měna" podhodnocena vůči té americké až o 40 procent.
Ministerský předseda Paroubek avizoval před cestou do Číny, že se chce zaměřit na hospodářská témata. Na dotírání novinářů, zda hodlá otevřít otázku lidských práv, odpovídal mlhavě. Nakonec je snad zmínil v rozhovoru s premiérem Wen Ťia-paem, ale co vlastně řekl, nepatří prý na veřejnost.
PEKING - Čína zahájila výcvik šestice pilotů, z nichž dva poletí letos v září do kosmu na palubě vesmírné lodi Šen-čou-6. Oznámily to místní sdělovací prostředky. Vypuštění kosmonautů na oběžnou dráhu kolem Země je dalším krokem ve ctižádostivých plánech čínského vesmírného programu.
Nástup internetu v Číně se poněkud opozdil za okolním světem. Zatímco ve většině zemí započala "webová revoluce" s prvními betaverzemi Netscapu během roku 1994, v Číně se začal internet masivně prosazovat až v roce 1996. Jako u mnoha podobných novinek v této zemi šlo však o nástup nekompromisní a raketový. Od samého počátku se přitom rozvoj počítačových sítí těšil bdělé pozornosti státních orgánů.
V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.
Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…
Čínská diaspora je dnes globální jev a větší či menší komunity zahraničních Číňanů je možno nalézt prakticky po celém světě. Toto celosvětové rozšíření čínského živlu probíhalo v několika vlnách a nemalou roli v něm sehrála evropská expanze v epoše kolonialismu. Střetávání Východu se Západem neprobíhalo vždycky hladce.