Do roku 2008 chce Čína privatizovat poslední branži, kterou dosud drží stát pevně v rukou: média. Tento sektor je už dnes čtvrtým největším odvětvím v rámci hospodářství.
Rubriky
Česká republika by mohla získat další velkou investici. Čínská společnost Changhong Electric Appliance, která je největším výrobcem televizí v Číně, by v Česku chtěla postavit svůj závod. Řekl to středočeský hejtman Petr Bendl. Firma si nyní vybírá místo, kde by měl závod stát.
Většina zemí své zahraniční vysílání v češtině zredukovala. V naší mateřštině ale vysílají až v daleké Číně. Shi Jun, Tang Furong alias Tomáš, Qi Dazhuang alias Dušan, Liu Zheng alias Bruno, Wang Danqing alias Daniel, Bao Yunnan alias Petr, Liu Hong alias Lucie, Mo Li, Cai Liang alias Klára a Wang Hongguang alias Světla a nakonec ještě David Jakš. To jsou členové české redakce Čínského rozhlasu pro zahraničí. China Radio International (CRI) zahájilo vysílání 3. prosince 1941 a čeština se začala…
Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.
Nástup internetu v Číně se poněkud opozdil za okolním světem. Zatímco ve většině zemí započala "webová revoluce" s prvními betaverzemi Netscapu během roku 1994, v Číně se začal internet masivně prosazovat až v roce 1996. Jako u mnoha podobných novinek v této zemi šlo však o nástup nekompromisní a raketový. Od samého počátku se přitom rozvoj počítačových sítí těšil bdělé pozornosti státních orgánů.
V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.
Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…
Čínská diaspora je dnes globální jev a větší či menší komunity zahraničních Číňanů je možno nalézt prakticky po celém světě. Toto celosvětové rozšíření čínského živlu probíhalo v několika vlnách a nemalou roli v něm sehrála evropská expanze v epoše kolonialismu. Střetávání Východu se Západem neprobíhalo vždycky hladce.