V otevřeném sedmadvacetistránkovém dopise zaslaném čínským katolíkům zdůraznil, že sice mnozí věřící zažili během padesáti let komunistické vlády v Číně perzekuci a nesmírné utrpení, zároveň však prohlásil, že je čas zapomenout na staré křivdy a nastoupit cestu smíření. V praxi to znamená především překonání propasti mezi čínskými katolíky rozštěpenými mezi ilegální a státem kontrolovanou církev a dohodu s vládou na způsobu jmenování církevních hodnostářů. Papež Benedikt XVI. zastává v dopise názor, že z jeho pohledu existuje jenom jedna skutečná katolická obec, a ujistil čínskou vládu, že „není posláním katolické církve, aby se snažila změnit strukturu nebo způsob řízení země“. Nařízení předchozího papeže Jana Pavla II., jež kvůli utajení a obav z perzekuce umožňovalo podzemní církvi fungovat bez mandátu Vatikánu, bylo nyní zrušeno. Nepřátelství mezi Vatikánem a Čínou trvá od 50. let minulého století, kdy čínští komunisté zavřeli kostely, vyvlastnili církevní majetek a uvěznili téměř všechny kněze. Většina z odhadovaných 13 milionů čínských katolíků odešla do zakázané a tvrdě pronásledované podzemní církve. V 80. letech došlo k mírném uvolnění a vláda založila vlastní oficiální Čínské katolické vlastenecké sdružení, jehož členy je přibližně pět milionů čínských katolíků. Oficiální čínská odpověď byla zatím zdrženlivá. Čínská vláda bude zřejmě trvat na svém právu jmenovat biskupy a bude nadále požadovat, aby Vatikán přerušil kontakty s Tchaj-wanem.