Kulturní revoluce bývá označována jako jedno z největších barbarství 20. století, jehož charakteristickými rysy jsou zavraždění stovek tisíců lidí, zničení životů stovkám milionů dalších, udávání rodičů vlastními dětmi. Ztracená generace se naučila nevěřit nikomu, což se podepisuje na čínské společnosti i nyní. A dodnes není dostatečně prozkoumáno. Na čem se učenci shodují je fakt, že začalo před 40 lety a skončilo smrtí Mao Zedonga a pádem tzv. Gangu čtyř v roce 1976.
Bij vlastní, aby se cizí báli
Veškeré materiály, která se týkají Kulturní revoluce, jsou pečlivě střeženy Komunistickou stranou Číny. V roce 1981 bylo toto období odsouzeno, vyšlo několik článků a bylo uspořádáno několik seminářů. Rozsah tragédie však vláda nikdy neuznala.
Strana bývá často kritizována, že se nedokázala vypořádat se svou minulostí - viz Velký skok vpřed (nejrozsáhlejší uměle vyvolaný hladomor v historii lidstva), masakr na náměstí Tiananmen atd. Žádná z těchto katastrof nemůže být v ČLR otevřeně diskutována. Nelze se však divit. Obyvatelé totiž nemohou vyjádřit svůj názor ani na události, které se odehrály před více jak stoletím.
Mrtvý brouk
O výročí Kulturní revoluce neproběhla ve státních médiích sebemenší zmínka. Vláda byla taktéž důslednější v potlačování veřejných připomínek tohoto období. Skupina vědců, která zorganizovala soukromé symposium týkající se Kulturní revoluce v Pekingu v březnu tohoto roku ze strachu z odposlouchávání nepoužívala pro svou komunikaci ani e-mail.Předmětem jejich debat byla i historie Hongshengu.
Hongsheng je vesnice, ve které se během Kulturní revoluce odehrály jedny z nejkrvavějších násilných procesů v okolí Pekingu, o kterých vláda neustále mlčí. Dřívější majitelé půdy a bohatí rolníci, kterým byl zabaven majetek poté, co se komunisti chopili moci v roce 1949, tehdy údajně naplánovali odvetu. O tomto plánu však neexistuje žádný důkaz. Úředníci se to však dozvěděli a chtěli tomu zabránit. Naplánovali likvidaci domnělých spiklenců. Nejmladší oběti byl jeden měsíc. Těla byla házená do studen nebo jam. V pekingském obvodě Daxing, do které spadal i Hongsheng, bylo během 24 hodin zmasakrováno 110 osob. A to byl pouze jeden ze 13 krajů, kterých se tzv. „Masakr 31. srpna“ týkal.
Pštrosí politika
Většina pronásledovaných byla v 80. letech „oficiálně odškodněna“. Vláda však nepostavila žádný pomník obětem těchto zvěrstev. První vlaštovky však už lze zaznamenat díky aktivitám z řad obyčejných občanů. Nově otevřené muzeum Kulturní revoluce v přímořském městě Shantou je financováno ze soukromých zdrojů a snaží se jít vládě příkladem.
Čína, která zvládla restrukturalizovat svou ekonomiku a otevřít ji světu, by si měla uvědomit, že nyní je čas provést to samé se svou společností.