Kulturní revoluce - proč o ní dodnes Číňané nemluví nahlas?

12.06. 2006 Reportáže, analýzy, rozhovory
Kulturní revoluce bývá označována jako jedno z největších barbarství 20. století, jehož charakteristickými rysy jsou zavraždění stovek tisíců lidí, zničení životů stovkám milionů dalších, udávání rodičů vlastními dětmi. Ztracená generace se naučila nevěřit nikomu, což se podepisuje na čínské společnosti i nyní. A dodnes není dostatečně prozkoumáno. Na čem se učenci shodují je fakt, že začalo před 40 lety a skončilo smrtí Mao Zedonga a pádem tzv. Gangu čtyř v roce 1976.

Bij vlastní, aby se cizí báli

Veškeré materiály, která se týkají Kulturní revoluce, jsou pečlivě střeženy Komunistickou stranou Číny. V roce 1981 bylo toto období odsouzeno, vyšlo několik článků a bylo uspořádáno několik seminářů. Rozsah tragédie však vláda nikdy neuznala. Strana bývá často kritizována, že se nedokázala vypořádat se svou minulostí - viz Velký skok vpřed (nejrozsáhlejší uměle vyvolaný hladomor v historii lidstva), masakr na náměstí Tiananmen atd. Žádná z těchto katastrof nemůže být v ČLR otevřeně diskutována. Nelze se však divit. Obyvatelé totiž nemohou vyjádřit svůj názor ani na události, které se odehrály před více jak stoletím.

Mrtvý brouk

O výročí Kulturní revoluce neproběhla ve státních médiích sebemenší zmínka. Vláda byla taktéž důslednější v potlačování veřejných připomínek tohoto období. Skupina vědců, která zorganizovala soukromé symposium týkající se Kulturní revoluce v Pekingu v březnu tohoto roku ze strachu z odposlouchávání nepoužívala pro svou komunikaci ani e-mail.Předmětem jejich debat byla i historie Hongshengu. Hongsheng je vesnice, ve které se během Kulturní revoluce odehrály jedny z nejkrvavějších násilných procesů v okolí Pekingu, o kterých vláda neustále mlčí. Dřívější majitelé půdy a bohatí rolníci, kterým byl zabaven majetek poté, co se komunisti chopili moci v roce 1949, tehdy údajně naplánovali odvetu. O tomto plánu však neexistuje žádný důkaz. Úředníci se to však dozvěděli a chtěli tomu zabránit. Naplánovali likvidaci domnělých spiklenců. Nejmladší oběti byl jeden měsíc. Těla byla házená do studen nebo jam. V pekingském obvodě Daxing, do které spadal i Hongsheng, bylo během 24 hodin zmasakrováno 110 osob. A to byl pouze jeden ze 13 krajů, kterých se tzv. „Masakr 31. srpna“ týkal.

Pštrosí politika

Většina pronásledovaných byla v 80. letech „oficiálně odškodněna“. Vláda však nepostavila žádný pomník obětem těchto zvěrstev. První vlaštovky však už lze zaznamenat díky aktivitám z řad obyčejných občanů. Nově otevřené muzeum Kulturní revoluce v přímořském městě Shantou je financováno ze soukromých zdrojů a snaží se jít vládě příkladem. Čína, která zvládla restrukturalizovat svou ekonomiku a otevřít ji světu, by si měla uvědomit, že nyní je čas provést to samé se svou společností.

Veronika Zdeňková
veronika.zdenkova@cinsky.cz

More articles

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.