Ze širšího hlediska je obchodní dohoda Číny a USA projevem jedné novinky, která se objevila v mezinárodní krajině – něčeho, s čím budou Spojené státy nuceny bojovat desítky let. Jak jsem napsal v časopisu Foreign Affairs, Čína je totiž v moderní éře první rovnocenný soupeř, se kterým se Spojené státy utkávají. (Rovnocenným soupeřem nebyl dokonce ani Sovětský svaz.) Čína je druhá největší ekonomika na světě. Je to největší obchodní partner většiny asijských zemí a dalších na celé zeměkouli. Má největší rezervy cizích měn na světě a jde v čele mnoha průmyslových oborů, včetně špičkových technologií, jako je 5G. Mnohem důležitější však možná je, že nepatří do bezpečnostního systému USA. Washington musí z jednoho klíčového hlediska čelit mimořádné nepříznivému mezinárodnímu prostředí. Všechny země, které po druhé světové válce zbohatly a získaly vliv (nebo se takovými znovu staly), byly – bez obalu řečeno – americké protektoráty: Německo, Francie, Británie, Japonsko, Jižní Korea. O Číně se to však rozhodně říct nedá. Když k tomu přidáme velmi odlišný politický systém a kulturu i její touhu využívat svou moc v Asii i dál, potom vzniká velmi složitý a napjatý vztah. Jak ale Trumpovo neúspěšné vyjednávání ukázalo, hrozby, konfrontace a chvástání pokaždé nezabírají. Čína má totiž také svoje páky. Největší Trumpovou chybou bylo, že do toho šel sám. Evropští předáci se nabídli, že s Amerikou proti Číně spojí síly – společně by měli skoro 50 procent globálního HDP a více než 50 procent světových výdajů na zbrojení. Trump ale odmítl, místo toho Evropu káral, že její obchodování s Amerikou je deficitní. Odešel také z Transpacifického partnerství, tedy z dohody, která mohla na Čínu vyvinout tlak.
Další články
Co znamenají čínské barvy
05.06. 2005Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.
První Nobelova cena pro čínského spisovatele
05.06. 2005V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.
Křesťané a komunisté v Číně
05.06. 2005Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…