Čínská jména

29.06. 2007 Číňané očima Čechů
Skupina čínských byznysmenů se poprvé sešla, aby u oběda prodiskutovala možnosti uzavření obchodu. Když si přítomní uctivě vyměnili vizitky, zjistili, že je na všech stejné příjmení - Wang. Tato situace je sice smyšlená, vzhledem k tomu, jak to ale v Číně se jmény chodí, dost pravděpodobná.

Wang neboli Král je mezi Číňany obdobou českého Nováka, jen ještě rozšířenější. Kdyby se všichni čínští Wangové sebrali, mohli by co do počtu nahradit celou populaci Filipín - dvanáctého nejlidnatějšího státu světa. Populace Wangů v Číně dosahuje 93 milionů, druhým nejrozšířenějším příjmením je Li (92 milionů nositelů), třetím Čang (88 milionů). Pětaosmdesát procent obyvatel Číny se dělí pouze o stovku příjmení. Státní orgány včetně policie tak mají často problém určit, kdo je vlastně kdo. I když totiž v Číně platí, že křestním jménem se může stát téměř cokoliv, i tady se uplatňují módní vlny. Jména v Číně podléhají nejen módě, ale také politickému ovzduší. Například po roce 1949, kdy se moci ujali komunisté, mnoho rodičů dávalo svým dětem jména jako „Osvobození“ nebo „Vzdor Americe“. V dalších letech byla prosazována levicová jména a lidé s „podezřelými“ buržoazními jmény strana prošetřovala. Mnoho si jich proto následně jména změnila tak, aby pasovala k myšlenkám Mao Ce-tunga, a někteří novorozenci dostávali jména jako „Kulturní revoluce“. Jména hrají v čínské společnosti stále nezanedbatelnou roli. Křestní jméno často napovídá, jak či kde se nositel narodil nebo jaké vlastnosti si pro něj rodiče vysnili. Nevhodné příjmení potom může i zabránit sňatku. To se stalo na Tchaj-wanu, kde rodiny Lin a Laj bránily sňatku mezi potomky. Rodina Laj se nedávno svěřila, že důvodem je stará kletba, podle níž sňatek mezi rodinami skončí tím, že Laj zemře a Lin se zblázní. Milenci se však radami rodičů neřídili. Po čtrnácti letech utajovaného vztahu a jednom potratu se rodiny konečně dohodly na datu svatby. Ženich se ale nakonec nedostavil a zhrzená slečna Laj ho nyní žaluje o dva miliony. V červnu se objevila zpráva, že Čína zvažuje vyřešit problém s příjmeními tím, že by do budoucna umožnila vytvářet nová kombinací příjmení rodičů. Dosud přitom platí, že dítě může dostat příjmení buď po otci nebo matce. Vzniklo by tak přes milion možných nových příjmení. Některá tabu však stále zůstávají. Zakázána jsou nejen jména využívající latinku či jiné cizí typy písma, ale také jména v tradičních čínských znacích, které se používají v Hongkongu a na Tchaj-wanu.

Klára Tylová

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.