Český byznys v Číně zatím stále v minusu

České delegace si letos v Číně podávají kliky u dveří. Nejlidnatější zemi světa již stihla navštívit skupina sedmi hejtmanů, kterou vystřídal ministr zemědělství Petr Gandalovič. Krátce po něm přistál v Pekingu ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Minulý týden se do Číny vypravili senátoři z hospodářského výboru. Všichni politici před cestou slibovali, že se pokusí podpořit české exportéry a podnikatele, kteří mají zájem proniknout na čínský trh.

Je pravda, že Čína je teritorium, kde politika hraje v obchodních vztazích velkou roli, daleko větší, než je tomu v Evropské unii nebo ve Spojených státech. Přesto všechno však vzájemná obchodní bilance mezi Českou republikou a Čínou vyznívá stále v náš neprospěch. A to i přes značnou frekvenci státnických návštěv a nárůst počtu českých podniků, jejichž výrobky se v Číně prosazují. Čechům se navíc daří expandovat i do nových odvětví. V minulosti byly české aktivity spojeny výhradně se strojírenstvím, dopravou a energetikou, dnes již najdeme české zástupce v oborech, jako jsou zdravotnictví, finanční služby či development. Obecně lze říci, že na čínském trhu najdou uplatnění výrobky vysoce sofistikované, těžko okopírovatelné hi-tech zboží a technologie s vysokou přidanou hodnotou. Konkrétně jsou to produkty z oblasti elektrotechnického, elektronického a softwarového průmyslu, ale také pokročilé výrobky, zařízení a technologie pro potřeby chemického, automobilového a leteckého průmyslu. Do budoucna může jít o léky a v závislosti na vývoji mezinárodně uplatňovaných omezení případně i o zbraně.

Šest miliard z elektrárny

Největší podíl na českém exportu do Číny měly několik let dodávky pro elektrárnu Šen-tchou. Před dvěma lety dokončilo konsorcium firem Škoda Power, Škoda Praha, Škodaexport a slovenské SES Tlmače výrobu a montáž kompletních dvou turbostrojí pro třetí a čtvrtý blok čínské elektrárny. Vedení ministerstva průmyslu a obchodu tvrdí, že českým a slovenským podnikům přinesla tato zakázka více než šest miliard korun. V současné době se česká strana snaží dostat další zakázky při výstavbě nových energetických zdrojů v Číně. Ve hře je i případné rozšíření elektrárny Šen-tchou.

Oslava v Šanghaji

Mezi velmi perspektivní patří v Číně automobilový trh. V prvním červnovém týdnu se v Šanghaji konala velkolepá oslava, kterou zaznamenal i tamní tisk. Škoda Auto zahájila prodej vozů vyrobených v Číně. „Čína se stala klíčovým trhem pro globální strategii Škody Auto a hraje podstatnou roli v budoucím rozvoji značky. Uvedení nové octavie představuje pro automobilku začátek nové éry,“ konstatoval na slavnostním večeru Fred Kappler, člen představenstva Škody Auto odpovědný za obchod a marketing. Výstavbu továrny u Šanghaje financoval mateřský Volkswagen, provoz řídí čínsko-německá společnost Shanghai Automotive Industry. V příštím roce má továrna vyrobit 50 tisíc octavií, které jsou zejména po designové stránce přizpůsobené požadavkům čínských zákazníků. Později se přidají i fabie a superby. Proniknout na čínský trh s osobními automobily je pro každého výrobce téměř nutností. Čínská asociace výrobců automobilů zveřejnila, že v loňském roce vzrostl prodej osobních vozů o více než třicet procent na 5,18 milionu vozů. Letos by se měl tento ukazatel zvýšit o dalších patnáct procent. Profitovat ze značné poptávky po autech, která nahrazují v Číně tradiční dopravní prostředek kolo, chce také Škodovka. A čínským zákazníkům se její vozy líbí. Od 20. dubna, kdy obchodníci začali v Číně přijímat objednávky na novou octavii vyrobenou v Šanghaji, projevilo zájem o koupi více než deset tisíc zákazníků. Octavie jsou k mání v padesáti exkluzivních showroomech rozmístěných po celé Číně. Mateřská firma Volkswagen se již na čínském trhu uchytila. Loni byl nejprodávanějším modelem v Číně vůz Jetta vyrobený firmou FAW-Volkswagen. Tuto společnost provozuje německý Volkswagen s čínským podnikem First Auto Works. Škoda Auto plánuje, že na rychle rostoucím trhu získá do roku 2010 zhruba dvouprocentní podíl. Do té doby by měla společnost každoročně prodat více než sto tisíc automobilů. První osobní vozy začala mladoboleslavská Škodovka dovážet do Číny v roce 1992. Do roku 1996, kdy obchod fungoval na principu barteru, prodala do Číny 20 tisíc automobilů. Od té doby byl však jejich dovoz určován kvótami, přidělovanými každý rok. Až do roku 2001 mohla Škoda ročně dovézt maximálně tisíc automobilů. Poté se počet zvýšil o pět set kusů, v roce 2004 limit zakotvil na 2100 automobilech. Dovozní kvóty by zrušeny od 1. ledna 2005.

Továrna zatím nebude

Mezi novější oblasti, které začínají Češi v Číně objevovat, patří zdravotnictví. Slánskému výrobci nemocničních lůžek, firmě Linet, se podařilo uspět v tendrech a již stovky pacientů v čínských nemocnicích mají k dispozici postele z Čech. V nejlidnatější zemi světa založil Linet loni dceřinou firmu Linet Far East a vybudoval obchodní síť. Na konci loňského roku se v médiích objevila zpráva, že Linet letos postaví v Číně přímo továrnu. „O tom zatím neuvažujeme, stále vyrábíme v Česku a do Číny produkci vyvážíme,“ říká obchodní ředitel Linetu Jan Horák. „Nečínská produkce je považována za kvalitnější a odběratelé akceptují i vyšší cenu,“ vysvětluje. Linet se přesto záměru vybudovat v následujících letech továrnu v Číně zcela nezříká. Dosud největší zakázku v Číně získal Linet v roce 2005. Její objem dosáhl dvaceti milionů korun. „Do sedmdesáti nemocnic v různých regionech odešlo přes pět set lůžek pro intenzivní péči,“ upřesňuje Horák. V současné době má společnost rozpracováno několik projektů na celkem 950 lůžek. Chce se ale ucházet i o větší zakázky na dalších 1200 nemocničních postelí.

Půjčíme Číňanům

Do finančnictví proniká v Číně skupina PPF. První obchod uzavřela v polovině roku 2005, kdy koupila pohledávky za 642 milionů korun. PPF uspěla v soutěži, kterou vyhlásila státní společnost China Cinda Asset Management Corporation, což je obdoba České konsolidační agentury. Balík je složen z pohledávek z nesplacených úvěrů, zajištěných především nemovitostmi na jihu Číny, ve městě Šen-čen, které sousedí s Hongkongem. Provincie Kuang-tung, ve které Šen-čen leží, patří mezi ekonomicky nejrozvinutější části Číny. PPF se také dohodla s výrobcem elektroniky, firmou Changhong, že založí společnost, která bude na tamním trhu nabízet lidem spotřebitelské úvěry. Majoritním vlastníkem nově založené firmy bude s osmdesáti procenty PPF. Desetiprocentní podíly na základním kapitálu získá jedna z čínských bank a společnost Changhong. Během nedávné návštěvy ministra průmyslu a obchodu Martina Římana v Číně zveřejnila Mladá fronta Dnes zprávu, že skupina Petra Kellnera vstoupí do čínské banky Nanchang City Commercial Bank, která působí v provincii Ťiang-si v jihovýchodní Číně a je dle žebříčku časopisu The Banker 34. největším finančním ústavem v Číně. Skupina PPF se zatím k této transakci nevyjádřila.

Obchody i kanceláře

Češi se snaží dostat i do oblasti developmentu. Společnost ECM již má v Pekingu své zastoupení a zvažuje možnost postavit dva projekty ve čtvrti Čung-kuan-cchun, kam se soustřeďují IT firmy z celého světa. Vedení ECM nechce zatím uvádět další podrobnosti ke vstupu na čínský trh. Na svých internetových stránkách nicméně již prezentuje dva developerské projekty. Prvním z nich je Globe Plaza, která se má nacházet hned naproti jedné z nejznámějších pamětihodností Pekingu - Letního paláce. Firma slibuje, že v obchodním centru budou zastoupeny luxusní značky z oblasti oděvů, elektroniky a doplňků. V posledním ze šesti pater budou soustředěny restaurace a zábavní prostory. Nedaleko od Globe Plaza má stát také druhý projekt společnosti ECM, a to administrativní budova Metropolis Tower. Po dokončení nabídne komplex 25 tisíc metrů čtverečních kancelářských prostor. I když v českém exportu do Číny figurují stále hlavně položky, jako jsou frézy, převodové hřídele, turbíny či elektrické kondenzátory, paleta českých výrobků a služeb, které si mohou čínští zákazníci doma pořídit nebo jich využít, se stále rozšiřuje. Za první tři měsíce letošního roku české firmy do Číny vyvezly zboží v hodnotě 137 milionů dolarů, dovoz z Číny však obnášel 1,76 miliardy dolarů. Česká obchodní bilance tedy vykázala schodek 1,62 miliardy dolarů. Loni činil český export do Číny 388,2 milionu dolarů a dovoz z Číny 5,5 miliardy dolarů. Česká republika měla loni s Čínou zápornou bilanci více než 5,1 miliardy dolarů. A to Čínu již navštívil prezident Václav Klaus i bývalý premiér Jiří Paroubek.

Češi v Číně

Kdo již prorazil na čínský trh: Škodaexport Škoda Praha Vítkovice Strojimport Škoda Auto PPF Tatra Škoda Machine Tools BOKI – Korado LINET Agrofert První brněnská strojírna Velká Bíteš TEDOM, ZPS Prefix BVV Veletrhy Brno Moser VAE CONTROLS Ostrava KOH-I-NOOR Saurer CZ Jablotron Pramen: CzechTrade