Čínská burza v Šanghaji otřásla světovými akciovými trhy

09.03. 2007 Podnikání v Číně
Příprava čínských úřadů na omezení nelegálních obchodů s akciemi způsobila největší pád šanghajské burzy za posledních deset let. Panika postupně zasáhla celý svět.

Vláda se musí věnovat „bublině“ na kapitálových trzích dříve, než se vymkne kontrole, prohlásil na začátku února místopředseda Všečínského lidového shromáždění Čcheng S’-wej. Prosáknutí informace o možnosti regulovat nelegální obchody vyvolalo minulé úterý na burze v Šanghaji doslova peklo. Díky těmto obchodům totiž vzrostla loni hodnota akcií čínských firem o 130 procent. Jejich regulace by srazila čínskou burzu dolů, což vyvolalo strach u investorů, kteří o den dříve svými horečnými nákupy vyhnali ceny akcií na rekordní úrovně.

Teng jako živý

Během úterního obchodování strach investorů ještě umocnila spekulace, že komunistická vláda chce zavést daň ze zisků, které pocházejí ze spekulací s akciemi. Čínská burza se pak volným pádem řítila dolů. Za jeden den se propadla o téměř devět procent, což představuje největší pád za posledních deset let. Větší ztráty počítali investoři do čínských akcií naposledy 18. února 1997, když trhy zareagovaly na smrt komunistického reformátora Teng Siao-pchinga. Lakota spekulantů se tak během chvíle přeměnila ve strach ze ztráty. U hravých čínských investorů se není čemu divit. Trhy vyletěly po pětileté depresi v loňském roce, což vyvolalo obavy z přehřátí. Investoři přitom hnali ceny akcií firem nahoru, přestože společnosti hlásily špatné hospodářské výsledky. Žádný ze světových trhů proto nekolísá tak jako čínský, který Číňané začínají považovat za hrací automat. Spekulanti se už tak neohlížejí ani na hospodaření firem a jejich růstové možnosti, což představuje hodnotu neboli fundament firmy. „V Číně nemůžete být fundamentální investor. Můžete pouze spekulovat,“ sdělil listu New York Times profesor financí Michael Pettis z Pekingské univerzity. Nepříznivá informace proto vyvolala mezi hráči na trhu zděšení. Z čínských trhů se panika přelila na všechny velké světové burzy, které v úterý zažily krvavou lázeň.

Vzpomínka na září 2001

Panika zavládla zejména na Wall Streetu. Dow Jonesův index zažil největší bodovou ztrátu od 17. září 2001, kdy americké trhy obnovily obchodování po krvavých teroristických útocích v New Yorku a Washingtonu. K propadu přitom přispěl i výrazný nárůst amerických trhů od loňského října, kdy se hodnota cenných papírů dostala na rekordní úrovně. „Tak rychlý nárůst amerických trhů se stal naposledy v roce 1929, kdy došlo ke krachu na burze v New Yorku,“ upozorňuje investor Ludvík Turek, majitel společnosti Czechwealth. Kapitálovým trhům se příliš nedařilo ani v následujících dvou dnech, kdy se vývoj dá popsat slovy: střídavě zataženo. Ani nadcházející týden přitom nevěstí nic dobrého. „Trhy na celém světě půjdou dolů,“ odhaduje Turek další vývoj. Skeptičtí jsou i další odborníci. „Největší drama na burze máme teprve před sebou,“ přidává se makléř Petr Pelc ze společnosti Cyrrus.

Zdroj:Týden

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.