Škoda Auto a její čínské plány

21.11. 2006 Podnikání v Číně
Škoda představila svou čínskou verzi Octavie a otevřela si tak dveře k zahájení prodejů na dalším perpektivním trhu. Jaké jsou její tamní plány a cíle?

V Pekingu jako doma Automobilka Škoda již před delší dobou přišla s informacemi o svých plánech, které směřují na nejperspektivnější trh na světě. Do Číny míří téměř všichni výrobci, aby získali nové odbyty a Škoda nechce být pozadu. V těchto dnech představila Škoda na autosalonu v Pekingu model Octavia, který se jako první bude pokoušet získat zákazníky. Výroba tohoto modelu se spustí již za pár týdnu a první zákazníci si odvezou svou „čínskou” Škodu na jaře příštího roku. Octavii později doplní i modely Fabia a Superb. Škoda bude své vozy vyrábět v závodě Shanghai Volkswagen. S touto společností uzavřela automobilka smlouvu o výrobě již v dubnu roku 2005 a od té doby se vše připravovalo k ostrému spuštění. O servisní a prodejní zázemí se bude starat samostatná oficiální síť Škoda, která se v této době buduje. V počátku budou vozy prodávány jen ve vybraných velkých městech, ale počítá se s rozšířením sítě na všechna území, kde je dostatečná kupní síla. V plánu jsou šestimístné prodeje Od licenční výroby v Číně si Škoda slibuje mnoho, vidí v čínském trhu velkou budoucnost. Tamní automobilový trh roste obrovským tempem, zákazníků je neskutečné množství a jejich možnosti se stále zvětšují. I když Škoda přichází do Čínypozději, než řada jiných výrobců, je trh stále natolik mladý, že se tento rozdíl dá během několika měsíců hravě smazat. Škoda chce prodávat na čínském trhu až 100 000 vozů ročně. To by jí mělo zajistit dostatečnou prestiž, šestimístné prodeje jsou nutné k tomu, aby zákazníci brali Škodu vážně. Druhou možností je nasazení luxusních modelů, ale takové Škoda nemá, proto půjde cestou kvantity. Celkově chce Škoda v blízké budoucnosti dosáhnout dvouprocentního tržního podílu a poté si tuto pozici udržet. Postupně chce i na tamní trh přivádět nové modely, které budou vycházet z těch evropských. Určitě se nepočítá se speciálními modely, které budou k dostání pouze na čínském trhu, jak to dělá např. mateřský Volkswagen. Cílová skupina zákazníků jsou hlavně mladé rodiny a nižší střední třída obyvatelstva. Ostatně to dokazuje i základní cena Octavie, která byla stanovena na 150 000 juanů (zhruba 420 000 kč). Začátky rozhodnou Čínský trh má však velké specifika. V této chvíli tvoří více než 80 procent všech prodejů nových automobilů ty, které uskutečňují zcela noví automobiloví zákazníci. Jednoduše řečeno ti, kteří doposud žádný vůz nevlastnili. Proto je počáteční úspěch a kvalita velmi důležitá. Zákazníci v této chvíli nemají vyhraněné názory na jednotlivé značky a tak lze předpokládat, že pokud se u nich Škoda dobře zapíše, budou se k ní rádi vracet. Dle analytických společností toto počáteční období skončí do tří let, poté se začne tvořit klasický trh s věrnými zákazníky, kteří nemají potřebuzměnit svou oblíbenou značku. Do té doby tam automobilky proinvestují desítky miliard dolarů do svých závodů a prodejních síti. Jejich investice však přinesou většinou jen zisky. Trh roste ročně okolo dvaceti procent a tento trend má pokračovat minimálně další tři roky, kdy sice růst poleví, ale stále se bude držet nad deseti procenty. Škoda se tak pomalu stává světovým výrobcem, který má výrobní a montážní závody v mnoha zemích celého světa. Tím také roste počet vyrobených vozů, který má okolo roku 2015 dosáhnout jednoho milionu osobních a užitkových vozů ročně.

Zdroj: automagazin

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.