Aniččin blog č.11 - Každá sranda jednou končí a něco nového začíná

21.08. 2006 Čínská kultura a tradice
Z Číny jsem zpátky už přes měsíc a pomalu si začínám zvykat. Že budu muset absolvovat i zpětnou aklimatizaci, to jsem teda netušila, ale vlastně je to jenom logický. Naopak jsem čekala, že se mi budou nějak vědomě usazovat dojmy, tříbit pocity, měnit náhledy. Ale nestalo se.

Mám pocit, že ta země neexistuje, že jsem ten rok strávila ve snu. Musím se nutit, abych vzpomínala, jak to tam vypadá a co jsem tam zažila. A bohužel taky, že existuje nějaká čínština a znaky – je neuvěřitelné, jak rychle člověk zapomíná! Co mě hned po návratu potěšilo, byl pohled na první odstavce Dějin čínského myšlení. Nepamatuju se na ten úvodní citát přesně a knihu nemám po ruce, ovšem vyzněl v tom smyslu, že Čína je To Druhé (odlišné), s čím se západ setkává. Všechny, doslova všechny moje zkušenosti z té země vedou u mě k takovému dojmu. A hodně zkušeností z Čech vede k dojmu, že kdo to tam neviděl a nezažil, tak si to nedovede představit – a to nesvědčí o jeho omezenosti, ale o tom, jak propastný je rozdíl mezi Čínou a náma. Časový odstup u mě už teď vede k pocitu, že se přece jenom budu pokoušet v budoucnu najít Číňana nebo Číňanku, se kterým/ou bude normální řeč, to jest řeč bez opatrného přešlapování kolem všech zajímavých otázek. Pokec, jehož obsahem nebudou nekonečně nudné variace na to, co je nám tzv. společné – jídlo, chlast, škola. Diskuse, kterou Číňan neuzavře frází, že na to máme jiný názor a oba názory že jsou rovnocenné.

Pozn. editora: Aniččin blog je volný žánr, za jehož obsah odpovidá výlučně sama autorka. Ne všechny zmiňované skutečnosti musí nutně vyjadřovat názor redakce www.cinsky.cz

Anna Dostálová
anna.dostalova@cinsky.cz

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.