Kdo objevil Ameriku?

16.01. 2006 Čínská kultura a tradice
Příští týden bude současně v Pekingu i Londýně otevřena výstava, na které bude odhalena slavnostně historická mapa, která podporuje teorii, že dříve než Kryštof Kolumbus objevil Ameriku čínský mořeplavec Zheng He.

Kontroverzní historie

Mapa zobrazující Severní a Jižní Ameriku je zřejmě kopie z roku 1763. Čínské znaky v ní zapsané uvádějí, že mapa byla nakreslena jistým učencem jménem Mo Yitong a je kopií mapy z roku 1418, tzn. z šestnáctého roku císaře Yongleho. Pokud je to pravda, může to znamenat, že čínští mořeplavci objevili a zakreslili Ameriku o několik desetiletí před příjezdem Kolumba. Řada odborníků se na tento nález dívají s nedůvěrou. I když zřetelně ukazuje také Afriku a Austrálii, zatímco ostrovy Velká Británie nejsou označeny. Mapu zakoupil Liu Gang za 500 dolarů od obchodníka z Šanghaje. Pan Liu poté, co si přečetl knihu Gavina Manzeise: 1421: Rok, kdy Čína objevila Ameriku, si uvědomil její možnou vzácnost. Kniha britského autora obsahuje řadu sporných tvrzení, které uvádějí, že eunuch Zheng He obeplul zeměkouli a objevil Ameriku při těchto cestách. Zheng He byl muslimský mořeplavec a cestovatel, který se za svého života vydal na řadu výprav na Blízký východ a do Indie, avšak jeho cestách do Ameriky se pochybuje.

Čína nezíská prvenství

Nyní je mapa na expertízách, kde se posuzuje stáří papíru a kresby. Výsledky budou známy v únoru. Přesto čínský mořeplavec nebude první objevitelem Ameriky, prvenství zůstane Vikingu Leifu Erikssonovi, který připlul k břehům Severní Ameriky v roce 1000.

Dagmar Pavlasová
dagmar.pavlasova@cinsky.cz

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.