2. 3. 2021 | 0:08:56
Výběr jazykové verze
cs csen encn cn
Nové články
E-mail
Login
Heslo
Počasí
Měnové kurzy
$l
1 CNY = 3,316 Kč
$l
1 EUR = 25,890 Kč
$l
1 USD = 21,837 Kč
Zdroj: ČNB
Aktualizace: 2. 3. 2021
Čas
Peking:
Praha:
Dnes se událo v Číně
Technology by DANTEM

 

Německo-čínský pragmatický pakt je výhodný pro Česko

Čínské komentáře - 17. 1. 2021 - Peking dlouho tutlal informace o epidemii nové nemoci. Až najednou 23. ledna 2020 uzavřel z hodiny na hodinu šedesát milionů lidi ve Wu-chanu a jeho okolí do neprodyšné karantény. Ještě den předtím z mezinárodního wuchanského letiště startovala letadla do Evropy. Do Paříže, do Londýna, do Milána ...

foto

Z Číny se koronavirus roznesl do celého světa a nakazily se stovky milionů lidí. Víc

než dva miliony nakažených zemřelo. Dodnes kvůli čínské neochotě vpustit

zahraniční emisary do wuchanských laboratoří není jasné, jak a kde se virus

objevil. Čínský koronavirus tvrdě zasáhl především Spojené státy a Evropu.

Stáhl Západ do nejhorší hospodářské a společenské krize za dlouhá desetiletí.

Loni touto dobou by si málokdo dokázal představit, že stovky milionů lidi

v Evropě budou trčet v tvrdých karanténách. Že kvůli obavám z čínského viru

budou zavřené školy, obchody, restaurace, kavárny, že lidé přestanou cestovat.

Že se začnou hlídat hranice. A že třeba Němci nebudou moci odjet dál než

patnáct kilometrů od svého bydliště. V takové situaci by se dalo čekat, že Západ dostane Čínu pod tvrdý tlak. Peking mu svým tutláním informaci o novém neznámém viru rozkládal společnost

a ekonomiku. Čína navíc už v té chvíli byla několik let v obchodní válce

s Amerikou, kdy se ji odcházející prezident Donald Trump snažil sérii tvrdých

cel přinutit, aby začala respektovat pravidla Světové obchodní organizace

(WTO). Do ní byla přijata už v roce 2001. To, k čemu se při vstupu zavázala,

ale nedodržovala. Bezskrupulózně kradla nápady, nedodržovala pravidla

ochrany vlastnictví.

BERLÍN PROTI WASHINGTONU

Americká společnost je tvrdě rozdělená skoro ve všem. Jestli se ale na něčem

shodne odcházející administrativa prezidenta Donalda Trumpa a nastupující

kabinet demokrata Joea Bidena, je to tvrdá linie vůči Čině. Cíl zůstane

po střídání v Bílém domě stejný. Jestli se něco bude měnit, tak jen styl

vyjednáváni. Amerika se celou dobu snaží, aby se k ní Evropská unie přidala.

Ta se celou dobu pod taktovkou Německa zdráhá.

Symbolem střetu Čína-Amerika se stala firma Huawei. Američané ji obvinili,

že má ve svých sítích "zadní vrátka", která dávají Pekingu možnost k získávání

dat. Vláda Spojených států zakázala používání prvků Huawei v mobilních

sítích páté generace 5G. A vyzvala evropské spojence, aby udělali totéž.

Postupně během loňského roku to rozhodly všechny velké evropské země.

Velká Británie, Itálie, Francie. Celou dobu se čekalo na Německo, které

se zdráhalo. My jsme se stali cílem amerických diplomatů, kteří se snažili

dosáhnout, by se Babišova vláda přidala k těm, kdo Huawei ze svých sítí 5G

odřízli. Aby tím zesílili tlak na Německo.

Kabinet kancléřky Angely Merkelové nakonec 15. prosince 2020 účast Huawei

v německých sítích 5G povolil. Tvrdl, že dá Číňanům tvrdá bezpečnostní

omezeni, nedostanou prý příležitost ve strategické infrastruktuře. Je to jediná

z velkých zemi Unie, která Huawei do sítí 5G pustí.

Necelých čtrnáct dni poté přichází další průlom. Den před koncem německého

předsednictví se koná velká videokonference předsedy Evropské komise

Charlese Michela, lídrů všech unijních zemi v čele s německou kancléřkou

Angelou Merkelovou a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Stvrzuje

se uzavření investiční dohody mezi Evropskou unii a Čínou. Připravovala

se od roku 2013. Kvůli chování Činy k ní vždycky nějaká země měla výhrady,

takže ji blokovala. Teď pod silným tlakem Berlína na ni všichni přistoupili.

Angela Merkelová považovala právě tuto dohodu za pilíř německého

předsednictví. Dotáhla to den před jeho koncem. Virtuálně se s Pekingem

podepisovalo třicátého prosince.

OSA BERLÍN-PEKING

Je to vítězství německého obchodního pragmatismu nad geopolitikou

a společnou linii Západu vůči Čině. Angela Merkelová na dotaženi investiční

dohody tlačila, přestože ji od toho vehementně odrazovala nová nastupující

americká administrativa Joea Bidena. Odpověď na to, proč se Němci tak

přimykají k Pekingu, je potřeba hledat v obchodě. Pro žádnou jinou zemi

Evropské unie není Čína tak důležitým obchodním partnerem. Když se sečte

export i dovoz, je pro Němce Peking obchodní jedničkou. Stal se ji už v roce

2016. Od té doby svou pozici stále posiluje. I v loňském roce čínského

koronaviru, který měl být původně tím, co pozici Činy v globální ekonomice

oslabí. Stal se přesný opak. Posílil ji. Stejně jako posílil obchodní vazby Činy

a Evropské unie. Především Německa.

Pro žádnou jinou zemi Evropské unie není Čína tak důležitým obchodním

partnerem jako pro Němce. Poslední kompletní zatím zveřejněná data za celý

rok mají letopočet 2019. Největším trhem pro německé vývozce stále zůstávají

Spojené státy. Za rok tam německé firmy vyvezly zboží téměř za 119 miliard

eur (přes tři biliony korun). Dvojkou je Francie se 106 miliardami eur. Podle

dat německého statistického úřadu Bundestat už se na ně na třetím místě

dotahovala Čína s částkou 96 miliard eur.

Právě z ní se do Německa dováži s velkým náskokem nejvíc zboží. Ročně

za 110 miliard eur. Následuje Nizozemsko s 98 miliardami eur. To je ovšem

údaj trochu zavádějící, protože právě v Nizozemsku má sídla řada firem

z úplně jiných zemi. Trojkou v dovozu jsou Spojené státy se 71 miliardami eur.

Za nimi následuje Francie s 66 miliardami. Když se sečte celkový obrat

obchodu, tedy dovoz i vývoz, je Čína s obrovským náskokem s 206 miliardami

eur největším německým obchodním partnerem. Pak následuji Spojené státy

se 190 miliardami. Trojkou je Nizozemsko následované Francii.

Pohled do obchodních statistik ukazuje podstatu čínsko-německého příběhu.

Spolková republika je jedním z největších exportérů světa. Se všemi svými

hlavními partnery má v obchodě obrovské přebytky. Německé firmy tam

výrazně víc dovezou, než odtamtud přivezou. V obchodu se Spojenými státy

mají Němci přebytek 47 miliard. S Velkou Británii a Francii kolem 40 miliard

eur. Téměř jedinou výjimkou je jejich největší obchodní partner, Čína. Tam

německé firmy vyvezou zboží v hodnotě víc než dvakrát nižší, než se opačným

směrem přiveze. Deficit obchodu je 111 miliard eur.

Němci ho chtěj i stáhnout. Cítí v Čině obrovskou příležitost. Na vládu naléhaly

především německé automobilky, které mají na čínském trhu velké ambice

a chtěj i tam mít co nejlepší podmínky. Proto Angela Merkelová na dohodu tolik

tlačila a tolik ji chtěla uzavřít za německého předsednictví Evropské unie.

Zvlášť teď, kdy prodeje aut po devastaci západních ekonomik karanténami,

které provázej i epidemii čínského koronaviru, klesají dvojciferným tempem, je

Čína, jejíž ekonomika se z viru rychle zvedla, klíčovým trhem.

Pro žádnou jinou zemi Evropské unie není Čína tak důležitá jako pro Němce.

Pro Francii je Čína až sedmým největším obchodním partnerem. Míří tam jen

4,2 procenta všech francouzských vývozů. Německo je jedničkou, Spojené

státy dvojkou. Důležitější trh než Čína je pro Paříž i Belgie. Pro Francouze je

mnohem zásadnější držet dobré vztahy s Amerikou, která je pro jejich obchod

rozhodující. Tady se zájmy dvou největších ekonomik Evropské unie

rozcházej i. Proto Francouzi také na rozdíl od Němců vyřadili Huawei ze svých

mobilních sítí SG.

Všechny členské země s výjimkou Irska měly už před podpisem investiční

dohody EU - Čína s Pekingem podepsány individuální obchodní dohody. Velmi

výrazně se od sebe stát od státu liší. Většinou ale řeší jen ochranu investic,

nikoli přistup na trh, který zajišťuje nová dohoda Evropské unie. Špičky Unie

tvrdí, že je to "nejambicióznější dohoda, jakou kdy Čína s někým uzavřela".

Hodnotit, jaký dopad to bude mít na obchod a geopolitiku, je zatím předčasné.

Velkou neznámou je především to, co z té dohody Čína bude dodržovat. Máme-li

na paměti to, jak málo si lámala hlavu s pravidly Světové obchodní

organizace, je namístě silná skepse.

Naše přímé obchodní vztahy s Čínou jsou - měřeno podílem na celkovém

obchodu nebo investicích- velmi malé. Nedosahuji ani dvou procent

celkového obchodu. České zboží ale jede do Činy jako součást německých aut

a dalších výrobků. Jako prodloužená výrobní linka německých firem jsme

velmi závislí na tom, jak se bude Němcům dařit na čínském trhu, který jen

těžko mohou něčím nahradit.

Po celou dobu svobodných poměrů po listopadu 1989 jsou ale kotvou naši

zahraniční politiky vztahy se Spojenými státy. Těm přimknuti Evropské unie

k Čínské lidové republice pod taktovkou Němců rozhodně neprospěje.

Německý obchodní pragmatismus může mít nepříjemné geopolitické následky.

Amerika pro nás je a měla by vždy být důležitější než Čína. V Berlíně si to

zjevně nemysli.

Echo

Vytisknout článek

© Copyright Cinsky.cz 2005-2021