Týdenní souhrn 23.10.-29.10.2006

30.10. 2006 Čínské komentáře
Tělo tibetské jeptišky, která byla 30.9. zastřelena čínskými pohraničníky v průsmyku Nangpa La

Arcibiskup z Canterbury Williamson, hlava anglikánské církve, ukončil 23.10. návštěvu Číny, během níž jednal s čínskými představiteli o náboženské svobodě, nadužívání trestu smrti, znečištění životního prostředí, postavení Tibetu a vztazích s Vatikánem. Zúčastnil se také bohoslužeb v Pekingu i jinde. Taiwanský premiér Su Tseng-chang 24.10. protestoval proti návrhu vůdce opoziční Národní strany Ma Ying-jeoua, podle nějž by Taiwan měl usilovat o uzavření mírové dohody s pevninou výměnou za slib, že se vzdá nezávislosti. Ma Ying-jeou dříve v rozhovoru pro americkou agenturu Bloomberg řekl, že pokud bude zvolen prezidentem, bude usilovat o uzavření takové dohody před koncem mandátu v roce 2012. Su Tseng-chang upozornil, že by se tím Taiwan ještě před začátkem rozhovorů ponížil a taiwanského prezidenta by srazil do role nejvyššího úředníka hongkongského typu. Díky odporu taiwanské opoziční Strany blízké lidu a nezávislého poslance Li Ao se 24.10. nedostal na program jednání taiwanského parlamentu návrh zbrojních nákupů od USA. Americká strana znovu vyzvala Taiwance, aby odložili stranické různice a projevili odhodlání k sebeobraně. Li Ao svůj odpor projevil dokonce tak, že na schůzi parlamentu stříkal slzný plyn a bránil se elektrickým obuškem, takže schůze musel být přerušena. Francouzský prezident Jacques Chirac přijel 25.10. na čtyřdenní návštěvu Číny. 26. se setkal s čínským protějškem Hu Jintaoem a společně se zúčastnili podpisu 14 dohod, včetně objednávky 150 airbusů A 320 a 20 letadel nového typu A 350 pro čínské aerolinie, jejíž hodnota je několik miliard dolarů. Chirac s Hu Jintaoem vydali společné prohlášení, v němž mj. zdůrazňují, že je velmi důležité zrušit „zastaralé“ zbrojní embargo Evropské unie vůči Číně. Čínský prezident Hu Jintao 25.10. prohlásil, že vláda by měla nést odpovědnost za zdravotní péči, čímž se otevřeně distancoval od politiky zavádění trhu, zahájené Deng Xiaopingem. Hu Jintao zdůraznil, že je třeba posílit roli vlády, zpřísnit dohled a vytvořit základní systém zdravotnictví pokrývající všechny obyvatele, nabízející spolehlivé, dostupné a levné základní služby. Čínský disident Li Jianping byl 25.10. za článek publikovaný na internetu odsouzen za rozvracení státní moci na tři roky do vězení. Oznámilo to Centrum pro informace o lidských právech a demokratickém hnutí v Číně se sídlem v Hong Kongu. Liu Jianping, který byl v roce 1989 předseda Nezávislého svazu studentstva v Šanghaji, byl odsouzen za článek z roku 2003, ve kterém kritizoval článek 23 hongkongského Základního zákona. Tento článek, posilující pravomoci represivních složek, byl do hongkongské „miniústavy“ neúspěšně prosazován ústřední vládou. Čína zveřejnila 25.10. nová pravidla na ochranu Velké čínské zdi, podle nichž bude možné udělit pokutu až 50 tisíc yuanů jednotlivci a 500 tisíc yuanů organizaci za poškozování této památky některou ze sedmi zakázaných aktivit, mezi něž patří jízda dopravními prostředky, rytí do zdiva, rozebírání stavby a její osazování rostlinami. Studenti Textilního institutu jihovýchodní provincie Jiangxi se 26.10. vzbouřili proti vedení školy, které obviňují z padělání diplomů. Studenti zahájili demonstrace a někteří údajně též poškozují a odcizují školní majetek. Začali již organizovat hromadnou demonstraci 10 vysokých škol v hlavním městě provincie Nanchangu. Místní úřady nařídily 5000 policistů z protidemonstračních jednotek ukončit dovolenou a být v pohotovosti. V uhelném dole Xinyu ve městě Baishan v severovýchodní provincii Jilin došlo 26.10. k výbuchu plynu, který uvěznil na šachtě 11 horníků. Po pětihodinové záchranné akci už byla nalezena jen jejich těla bez známek života. Čínské úřady 27.10. oznámily, že prohloubí reformu trestního práva a soustředí schvalovací pravomoci pro tresty smrti u Nejvyššího lidového soudu ČLR. Čína je zemí, kde se uděluje nejvíc trestů smrti na světě. Evropský parlament přijal 26.10. rezoluci, která odsuzuje střelbu do tibetských uprchlíků na čínsko-nepálské hranici v průsmyku Nangpa La z 30.9.. Podle materiálu od rumunského kameramana, který byl se skupinou evropských horolezců, Tibeťané nebyli s čínskou pohraniční stráží vůbec v kontaktu a ta na ně spustila palbu zezadu. Přitom byla zastřelena sedmnáctiletá jeptiška. Čínské vyšetřování přitom skončilo se závěrem, že pohraničníci stříleli v sebeobraně. Čínské ministerstvo zahraničí 28.10. odsoudilo japonský zásah proti lodi hongkongských dobrovolníků „Za ostrovy Diaoyutai“, která se snažila doplout na sporné souostroví Diaoyutai/Senkaku. Úředníci ministerstva zahraničí předali protestní nótu japonskému velvyslanectví. Jeden z dobrovolníků byl při zásahu velkého množství lodí a letadel, při kterém byla použita i vodní děla, zraněn, a loď byla poškozena. Čínská strana to označila za nelegální. Ve městě Suizhou ve vnitrozemské provincii Hubei došlo 27.10. k zemětřesení o síle 4,7 stupně Richterovy škály. V sobotu oblast ještě poškodily slabší následné otřesy. Zemětřesení zasáhlo asi 7700 obyvatel, z nichž 3200 muselo být evakuováno. Otřesy poškodily přes 1200 domů. Čínskou verzi článku naleznete zde. Předchozí souhrn - Následující souhrn

Jiří Hudeček
jiri.hudecek@cinsky.cz

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.