Síť čínských dělníků a Síť Komunismu jsou webové stránky, které vznikly v květnu minulého roku ku příležitosti Dne práce jako platforma pro doleva se orientující kritiku čínského obcování s „Dickensiánským kapitalismem“. A právě ony byly nedávno zrušeny kvůli uveřejněným materiálům, díky nimž prý vláda v očích čtenáře ztrácela svou tvář. Uživatelé internetu, kteří na ně při svém surfování narazili, měli možnost si během čtení nejen poslechnout truchlivou verzi komunistické hymny, ale i vyhledat necenzurované informace o dělnických nepokojích. Jejich autor, Yan Yuanzhang, byl předvolán do Pekingu, aby si vyslechl stížnost Kanceláře internetové propagandy. I přes tvrzení, že stránky nebyly namířené proti samotné vládě nebo jejím představitelům, si svůj postoj neobhájil, a tak bylo jeho dílo prohlášeno za nelegální a do 24h zlikvidováno. Pan Yan se ale nevzdává a hodlá obdobné stránky v květnu spustit na serveru na Taiwanu.
Hledání spřízněných duší
Zpráva Carnegieho Nadace pro mezinárodní mír z roku 2003 tvrdí, že ačkoliv internet představuje pro vládnoucí režimy značné problémy, může být použit i jako posilující faktor. Autoři dospěli k závěru, že Čína byla velice úspěšná v „usměrňování užívání internetu“. Na únorovém slyšení v Kongresu USA o internetovém businessu v Číně však republikánský kongresman Smith konstatoval, že se internet v Říši středu stal virtuálním kladivem represe.
Studie uskutečněná Čínskou akademií sociálních věd v roce 2005 odhalila, že 20% respondentů internet přinesl kontakty s lidmi stejného politického smýšlení, téměř polovina dotázaných používá internet ke svým zájmům (hraní her po síti apod.) a 63% lidí konstatovalo, že jim internet poskytl větší možnosti ke kritice vlády.
V poslední době v Číně roste chuť občanů sdílet své názory on-line, i přesto, že se často neshodují s názory vlády. Počet uživatelů internetu vzrostl od konce roku 2002 téměř o 75%, tj. na cca 111 milionů. Internetové vyhledávače zaznamenávají zhruba 360 milionů dotazů za den. Boom mobilních telefonů dosáhl podobného úspěchu – v roce 2005 bylo zaznamenáno zřízení zhruba 393 milionů účtů. Nejdůležitějším faktem zůstává, že většina městských obyvatel je schopna si tyto nové technologie pořídit. Pro stabilní společnost je velice důležitá střední třída a nejinak je tomu v Číně. Právě ona nejčastěji využívá internetu k hledání informací či k obchodní komunikaci. Standardem je i bezdrátový přístup k internetu ve velkoměstech. Populárním se mimo jiné stává i černý trh se satelitním zařízením a kabelovými službami, které umožňují přijímat signál necenzurovaných zahraničních zpravodajských kanálů.
Virtuální poštovní holub v akci
K největšímu rozmachu internetu došlo pravděpodobně během vypuknutí respiračních onemocnění typu SARS. Lidé zůstávali ve svých domovech a ke své informovanosti používali právě služeb internetu. I přesto, že se vláda snažila veškeré informace utajit, mezi lid byly rozšířeny pomocí e-mailu. Čínské vedení se snaží tvrdě potlačovat jakékoliv shromažďování většího počtu osob. Práci mu však stěžuje záliba Číňanů v komunikaci přes internet v reálném čase. Populárním nástroji jsou Windows Messenger a Microsoft's instant-messaging systém. Největší část tohoto trhu však obsadila místní společnost Tencent se systémem komunikace nazvaným QQ, který spojuje bezplatné on-line systémy s mobilními telefony, za což uživatelé platí.
Tento systém umožnil například výše uvedenému panu Yanovi ponechat si část své sítě kontaktů. Namísto svých stránek vyvěsil pozvánku připojit se k QQ chatu Čínské dělnické skupiny pro každého, kdo by s ním chtěl zůstat v kontaktu,. Právě systém okamžitého zpracovávání zpráv (Microsoft's instant-messaging system) ukázal svou sílu v dubnu 2005, kdy za jeho pomoci byly organizovány protesty proti Japonsku, které se v té době ucházelo o místo stálého člena Rady bezpečnosti OSN. Komunistická strana se ale nevzdává. Momentálně připravuje řadu zákonných opatření na podporu registrování uživatelů mobilních telefonů.