Češi v čínském metru

18.01. 2008 Podnikání v Číně
Obyvatelé bezmála dvanáctimilionového středozápadního čínského města Čcheng-tu začnou už za dva roky využívat první patnáctikilometrovou trasu metra

Po kolejích budou jezdit vozy s technologií české firmy UniControls. "Vybavíme sedmnáct šestivozových souprav metra nadřazeným řízením a výkonovou částí," říká Tomáš Hajšman, senior sales manager, který má projekt na starosti. Jeho firma porazila v tendru hlavního konkurenta, společnost Mitsubishi. Úspěchu napomohl i japonský partner, firma Toyo Denki Seizo K. K., který má v Číně výrobní závod. Spolupráce se osvědčila, firmy jednají o dalších projektech. V západních oblastech Číny se daří podnikat i dalším českým firmám, hlavně strojírenským. Například v metropoli západní provincie Jün-nan, městě Kchun-ming provozuje výrobce obráběcích strojů TOS Varnsdorf úspěšně už tři roky společný podnik TOS Kchun-ming. V Kchun-mingu proběhne počátkem června Národní výstava ČR, která má představit tamním podnikatelům a provinční správě Českou republiku. Akce by mohla pomoci například firmám z oblasti výroby obnovitelných zdrojů energie; čtveřice z nich se v říjnu loňského roku v Čcheng-tu už prezentovala sama. Společnosti TEDOM či Vítkovice však již v Číně mají delší dobu své zastoupení, další z účastníků říjnové mise, Chemoprojekt, spolupracuje s čínskou pobočkou německé společnosti Bayer na dodávce technologie na výrobu kyseliny dusičné. Také firma VAE Controls, zaměřená na řídicí systémy a technologie pro vodárenství a petrochemii, sondovala příležitosti. "Bez místního zástupce se to ale v Číně neobejde, nemá cenu to ani zkoušet," tvrdí Martin Kuchta, obchodní ředitel VAE Controls, která má místního zástupce v Pekingu.

Milan Mostýn (Economia)

More articles

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.