Rupert Murdoch se narodil 11. března 1931 nedaleko Melbourne do rodiny sira Keitha Murdocha, uznávaného žurnalisty a vydavatele, jenž byl pasován na rytíře za věrnou službu britské královské koruně. Otec mu zprostředkoval první zkušenosti se světem médií. V Anglii, kam ho poslal studovat na Oxford, ho seznámil s jednou z nejvýznamnějších vydavatelských osobností té doby, lordem Beaverbrookem, který mu nabídl práci ve svém listu The Daily Express.
Australské a anglické začátky
Během studií se mladý Murdoch více než filozofii, ekonomii a politice věnoval večírkům, zábavě a hazardním hrám. Obdivoval levicovou ideologii včetně Lenina, v roce 1950 byl dokonce zvolen prezidentem oxfordského Labour Clubu.
Čtyři roky poté však jeho bezstarostná léta skončila a musel se vyrovnat se smrtí otce, návratem do Austrálie a prvním pokusem o vlastní podnikání. Většinu otcova majetku spolkla enormní dědická daň a splacení dluhů, přesto se mladý Murdoch s vervou vrhl do zvyšování nákladu malého adelaidského listu The News.
Stejně jako nebyl kvůli své osobnosti respektován v Anglii, nedostalo se mu valného uznání ani v rodné Austrálii. Okolí ho považovalo za líného, arogantního a ješitného. Přestože se pouštěl do riskantních nákupů malých periodik, která byla ve ztrátě, přiváděl je do zisku díky důslednému praktikování zásad „yellow pressu“ - tedy senzačních titulků a zpráv, plných násilí, sexu a drbů, kterým se naučil od lorda Beaverbrooka.
Během australské expanze koupil v červnu 1959 i svou první televizní stanici, Channel 9 v Adelaide, kterou přejmenoval na Southern TV. O rok později ovládl sydneyský The Daily Mirror a možná ve snaze změnit svou image poskytovatele pokleslého zpravodajství založil celostátní deník The Australian.
Australian, který začal vycházet v Canbeře 4. července 1964, byl seriózním listem nabízejícím hloubkovou diskusi o sociálních tématech a vládní politice a získal si mezi novináři obdiv. V roce 1968 byl již Murdochův majetek odhadován na 50 milionů dolarů.
Vlastní britský bulvár The Sun, internetový portál MySpace, vydavatelství HarperCollins, filmová studia 20th Century Fox a jeho posledním úlovkem je společnost Dow Jones, vydávající prestižní deník Wall Street Journal. Během svého života přešel od komunismu k pravici a v současnosti obědvá nejčastěji s čínskými politickými prominenty. Původem Australan, kterým jeho britští spolužáci na Oxfordu opovrhovali, přijal americké občanství, aby si mohl koupit tamní televizní stanici. Opustil manželku po třiceti letech a tři týdny po rozvodu se oženil se svou o třicet osm let mladší čínskou tlumočnicí Wendi. S tou právě buduje nové sídlo v blízkosti Zakázaného města v Pekingu... Jak sám říká: „Svět se mění velmi rychle. Velcí již nebudou porážet malé, ale rychlí převálcují pomalé.“ Rupert Murdoch je toho i ve svých sedmdesáti šesti letech důkazem.
Směr Čína
Počátkem 90. let se také začal poohlížet po byznysu jinde a podnikatelské cesty zavedly bývalého levičáka do komunistické bašty Číny. Tento region byl doposud pro západní podnikatele v oblasti médií nedosažitelný a jakékoliv investice v něm se považovaly za naprosto riskantní. Ostatně při své první investici v Asii udělal i Murdoch fatální chybu. Krátce poté, co v roce 1993 koupil hongkongskou satelitní Star TV za téměř jednu miliardu dolarů, se v Londýně nechal slyšet, že „moderní komunikační technologie představují hrozbu pro totalitní režimy kdekoli na světě“. Star TV mohla tehdy vysílat do všech koutů Číny, což podstatnou mírou ovlivnilo výši částky, kterou za ni byl Murdoch ochoten zaplatit.
Na jeho slova ovšem čínský premiér Li Peng ihned reagoval tím, že v Číně jednoduše zakázal soukromé vlastnictví satelitních přijímačů. A to bezmála na čtyři roky. Murdoch se poté zkoušel omluvit i osobně a hledal všemožné cesty, jak se čínským funkcionářům zavděčit. Jeho vydavatelství HarperCollins například vydalo propagandistický životopis již penzionovaného čínského vůdce Teng Siao-phinga, napsaný jeho dcerou. Přestože vydání knihy předcházela luxusní party v New Yorku, kniha se téměř neprodávala. Star TV svůj program zcela podřídila čínským požadavkům a v roce 1994 přestala vysílat BBC News, protože čínští pohlaváři si stěžovali, že o nich BBC referuje ve špatném světle. Murdoch to okomentoval slovy, že mu BBC stejně nikdy nepřirostla k srdci.
Obvinění, že neeticky nadbíhá čínským diktátorům, se s ještě větším opodstatněním vrátila v roce 1998, kdy jeho vydavatelství Harper Collins odstoupilo od dohody na vydání pamětí posledního guvernéra Hongkongu Chrise Pattena - pravděpodobně proto, že byl příliš kritický k čínským komunistům.
Faktem je, že když se Murdoch dozvěděl, že čínská CCTV má problémy s vývojem internetového zpravodajství, neváhal a vyslal tým svých odborníků z Fox News na pomoc. Tutéž službu prokázal i deníku The People´s Daily, který je známý jako oficiální list čínské nomenklatury. V roce 1999 v interview pro časopis Vanity Fair zašel v citování čínské propagandy asi nejdále, když prohlásil o dalajlamovi, že se doslechl, že je to pouze zpolitizovaný starý mnich, který chodí v botách od Gucciho.
Do Číny se však Murdoch zřejmě upřímně zamiloval: byl zcela uchvácen energií nové Šanghaje, která mu vyrůstala před očima od konce devadesátých let, kdy tam začal trávit čas častěji. Jistě k tomu přispěla i jeho velmi pohledná tlumočnice z čínštiny Wendi Dengová, absolventka Yaleské univerzity, která se s Murdochem seznámila jako moderátorka jeho hongkongské Star TV. Pomáhala mu navazovat kontakty s čínskými podnikateli, z nichž mnozí byli jejími bývalými spolužáky z amerických univerzit.
Murdoch byl Wendi tak okouzlen, že kvůli ní po třiceti letech opustil svou druhou manželku Annu, novinářku a spisovatelku, se kterou má tři děti a jež za ním stála při budování celé jeho News Corporation. S Wendi Dengovou, která má s Murdochem dvě děti, se oženil při soukromém obřadu pouhé tři týdny po rozvodu v roce 1999.
Jejich sousedem v novém domově, který si budují nedaleko Zakázaného města v Pekingu, je i bývalý čínský premiér Zhu Rongii. Ten si prý kdysi Murdocha dobíral, že když se musel stát americkým občanem, aby si mohl koupit televizní stanici, měl by se nyní stát občanem Číny. Murdoch už to sice ve svých 76 letech zřejmě nestihne, ale bude-li jeho impérium pokračovat i ve třetí generaci, dva z jeho šesti potomků mu již zcela jistě čínskou krev přilijí.