Je Čína vzorem pro evropské ekonomické reformy?

16.09. 2005 Čínské komentáře
Evropské země se zabývají ekonomickými reformami již několik let. OECD opakovaně doporučuje svým členům zahájit neprodleně zrychlování strukturálních reforem. Ovšem kde brát inspiraci pro podobné sociální inženýrství? Nyní se hodně hovoří o Číně. A právem.

Státní sektor v Číně a v zemích OECD

Číně se podařilo za posledních deset let zredukovat počet prodělečných státních podniků ze tří set tisíc na pouhých sto padesát tisíc a tržní ekonomika a zahraniční investice hrají rok od roku stále důležitější roli při akceleraci růstu hrubého domácího produktu. Ten je odhadován na osm až devět procent a vykazuje setrvalý růst již více než deset let. Analytici OECD odhadují, že jen za pět let, od r. 1998 do r. 2003, počet soukromých firem podílejících se na hospodářské produkci vzrostl z 54% na 63%. Tyto firmy se v r. 2003 podílely na tvorbě asi 94% HDP. Připočteme-li k soukromým podnikům i podniky v kolektivním vlastnictví fyzických osob, tedy jakási čínská jednotná zemědělská družstva, která jsou sice formálně ovládána provinčními úřady, ale fungují ve skutečnosti jako ryze soukromé firmy, pak podíl čínského nestátního sektoru na hospodářské produkci představoval v r. 2003 neuvěřitelných 71%. Zároveň je ovšem třeba dodat, že podíl státních firem je stále mnohem vyšší než je tomu v zemích OECD*.

Partnerství: OECD a Čína

Ve spolupráci s Čínským národním statistickým úřadem provedla OECD šetření na vzorku sto šedesáti tisíc firem. Bylo zjištěno, že návratnost investovaného kapitálu v čínských soukromých firmách vzrostla z 8% v r. 1998 na 15% v r. 2003, zatímco v zemích OECD bylo toto číslo v r. 2003 jen 11%. Zajímavé je, že k růstu došlo i v čínském státním sektoru. Návratnosti vloženéých prostředků u postupně zeštíhlovaných čínských státních kolosů vzrostla z 5% v r. 1998 na 10% v r. 2003. Nicméně 35% z čínských státních firem stále vytváří ztrátu. Přestože Čína je jako celek stále ještě spíše chudá než bohatá země, mnoho má se zeměmi OECD společného. Jedná se zejména o akutní potřebu reforem na trhu práce, problém se stárnutím populace a z něho plynoucí nutnost reformy penzijního systému, zvýšení efektivity fungování veřejného sektoru atd. Není tedy nejvyšší čas otevřít diskusi o členství Číny v OECD? *OECD – Organization for Economic Cooperation and Development, 经济合作与发展组织 - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj -: světová organizace se sídlem v Paříži, sdružující 29 průmyslově nejvyspělejších států světa. Jejími členy jsou Austrálie, Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Holansko, Irsko, Island, Itálie, Japonsko, Kanada, Korea, Lucembursko, Maďarsko, Mexiko, Německo, Norsko, Nový Zéland, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené státy, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko,Velká Británie.

Martin Kříž (Zdroj: stats.gov.cn, OECD, Economi
martin.kriz@cinsky.cz

更多文章

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.