29. 10. 2020 | 14:27:47
Výběr jazykové verze
cs csen encn cn
Nové články
E-mail
Login
Heslo
Počasí
Měnové kurzy
$l
1 CNY = 3,316 Kč
$l
1 EUR = 25,890 Kč
$l
1 USD = 21,837 Kč
Zdroj: ČNB
Aktualizace: 29. 10. 2020
Čas
Peking:
Praha:
Dnes se událo v Číně
Technology by DANTEM

 

Podvedla Panda Krtečka?

Podnikání v Číně - 24. 1. 2020 - Pod svým proslulým heslem, že jen blbec nemění názory, se velmi pružně přizpůsobuje podle okolností zájmům svým a svých voličů. Neschopnost poznat jeho skutečné motivace vede k povrchním stokrát omletým klišé, že Zeman je ruský, případně čínský agent, uhranutý silou autoritářských režimů.

foto

Vyvolalo to pozdvižení, když prezident Miloš Zeman vyjel druhý lednový víkend ze své obvyklé role a pustil se do Číňanů. V rozhovoru ohlásil, že letos nepojede na summit 17 plus 1, zemí střední a východní Evropy a Číny, protože sem

nedorazily žádné ohlášené čínské investice. „Nemyslím si, že čínská strana

splnila to, co slibovala.“ A zatímco ještě v roce 2014, kdy se všude chlubil

společnými snímky s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a vyhlašoval, jak

se do Pekingu jezdí učit dělat demokracii, teď se do Číňanů na své poměry

nebývale ostře opřel. „Šťastná země, která nemá opozici, ale obávám se, že té

zemi nakonec absence opozice uškodí,“ řekl v rozhovoru pro Blesk. „Číňané,

byť chápu, že je může iritovat jak primátor Hřib, tak předseda Senátu Kubera,

který se chystá na Tchaj-wan, ale musí pochopit, že tady je prostě jiný politický

systém, že my nemůžeme nařídit něco komunálním nebo opozičním

politikům.“ Prohlásil to zrovna ve chvíli, kdy byl na Tchaj-wanu pražský

primátor Zdeněk Hřib. A Šanghaj, jako hlavní obchodní metropole Číny,

v reakci na Hřibovu návštěvu oznámila, že ukončuje veškeré oficiální kontakty

s Prahou.

KONCE UŽITEČNÝCH IDIOTŮ

Co se to se Zemanem stalo, že tak zanevřel na Číňany, které ještě pár měsíců

předtím velebil, kudy chodil? Vysvětlení na první pohled nesrozumitelných

jevů jsou přesně podle principu Occamovy břitvy ta vůbec nejjednodušší.

Netřeba za nimi hledat dnes tak módní spiklenecké teorie. Miloši Zemanovi

došlo, že Číňanům dělá užitečného idiota. On jim tady natahuje červený

koberec ve Španělském sále. Oni za to slibují investice za desítky miliard

korun. A není z toho víc než fotbalová Slavia jako hračka pro hlavního českého

ambasadora čínských investic, exministra obrany Jaroslava Tvrdíka.

Zeman v zásadě zažívá stejný pocit, že ho Číňané podvedli, jako celý Západ.

Jen v menším měřítku. Český prezident nabídl Španělský sál Pražského hradu.

Západ členství ve Světové obchodní organizaci (WTO), volný přístup Pekingu

do západního systému volného obchodu. Čína se zavázala, že bude respektovat

jeho pravidla. Nikdy to neudělala. Kašlala na ochranu intelektuálního

vlastnictví a patentů. Ve velkém kradla nápady. Manipulovala s měnou a ostře

chránila vlastní trh včetně kapitálových kontrol. Z Číny bez souhlasu tamního regulátora nikdo nevyveze ani dolar, který tam vydělal. Západ (a především

Spojené státy, které jsou pro Čínu nejdůležitější obchodní partner) to dlouho

toleroval. Dělal ze sebe Pekingu užitečného idiota a jen sledoval, jak Čína díky

kombinaci otevřených západních trhů a zneužívání členství ve WTO sílí. Pak

přišel Donald Trump. Řekl: Dost! Rozjel obchodní válku. Na Čínu vytáhl cla

a jejich zrušení podmínil tím, že začne konečně dodržovat to, k čemu se už

v roce 2001 při vstupu do Světové obchodní organizace zavázala. Číňané velmi

rychle pochopili, že v obchodní válce mohou ztratit víc než Amerika. Začali

ustupovat Trumpovu tlaku. V této chvíli vypadá poměrně nadějně, že se uklidní

oboustranná přestřelka cly, která může oslabit celou světovou ekonomiku.

Trump vytáhl na Čínu sílu. A Čína síle rozumí.

Stejná motivace je za Zemanovým obratem. Prezidentovými politickými

prioritami je vlastní ego a víra, že je předurčen k jakési ekonomické

diplomacii, kdy hájí zájmy českých firem v zahraničí. Zeman je fanoušek éry

velkých podniků a velkých investic. Je mu blízký francouzský koncept

národních šampionů, za jejichž zájmy se mohou politici brát v cizině a jejichž

výsledky se pak mohou v roli schopných ekonomických diplomatů prezentovat.

V tradiční předpokrokářské sociální demokracii, kterou Zeman kdysi politicky

vzkřísil, byl tento koncept součástí její DNA. Velmi se v něm zhlédl také

Zemanův úspěšný nástupce Jiří Paroubek, který veřejně snil o tom, jak s ním

do Číny budou létat čtyři obří boeingy plné českých byznysmenů. Tak jako

létaly s jeho přítelem, tehdejším sociálnědemokratickým německým kancléřem

Gerhardem Schröderem. Dnes jedním z šéfů rusko-německého plynovodu Nord

Stream, který je trnem v oku Donaldu Trumpovi, jenž na firmy podílející

se na jeho druhé vlně Nord Stream 2 uvaluje ekonomické sankce.

Schröderův příklad ukazuje, že tento typus politika, lobbisty za zájmy velkých

firem není českou výjimečností. Zeman i Paroubek patří ke stejnému druhu

jako Schröder.

NEJVĚTŠÍ KLIENT EKONOMICKÉ DIPLOMACIE

Tento druh ekonomické diplomacie se dá smysluplně provozovat jen tam, kde

je ekonomika úzce propojena s politikou. A kde politici mají obrovský vliv

na osudy firem, které v těch zemích investují. Tomu se daří v zemích

s autoritářskými sklony, jako je Rusko a Čína. Ty také nabízejí úplně jinou

úroveň ostentativní pozornosti politikům z jiných zemí, kteří sem ten

ekonomický lobbing za zájem jejich firem přijedou dělat. Je to úplně jiná

úroveň ceremonií a rituálů, projevujících úctu a vyzdvihujících důležitost

návštěvníka víc, než jak je tomu ve většině zemí Západu. Vysvětlení dlouholeté

slabosti Miloše Zemana pro Rusko nebo Čínu se dá hledat právě

uspokojováním pocitu důležitosti jeho ega s tím, že tady skutečně pomáhá zájmům českých firem. V těchto nestandardních zemích s obrovským vlivem

politiky na ekonomiku je Zemanova role opravdu důležitá.

Skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera si Miloše Zemana vždycky

hleděla. Nepotřebovala od něho ale žádné speciální služby. Stačily symboly, že

za ní stojí a hájí v Číně její zájmy. Tou nejvyšší hodnotou byla pro Petra

Kellnera společná fotografie s prezidenty Si a Zemanem. Zástupci jeho

Homecreditu pak mohli přijít za jakýmkoli regulátorem v kterékoli čínské

provincii a ukázat snímek. Doložku nejvyšších výhod. Takhle by Zeman žádné

české firmě ani miliardáři nikdy nemohl pomoci v žádné vyspělé západní zemi.

Byznys se tam dělá jinak a v tom modelu není pro Zemanovu ekonomickou

diplomacii místo.

Přimykání Zemana k Pekingu začalo hned po zvolení v roce 2013. Pravidelně

tam jezdil a pravidelně pořádal v Praze opulentní česko-čínská fóra.

Podepisovala se memoranda za miliardy. Jen pořád nepřicházely žádné čínské

investice. Společností zároveň bublala debata o čínském vlivu. Miloš Zeman

vypadal čím dál víc směšně. Protože čínské investice byly zanedbatelné.

Netvoří ani procento celkových investic. Na žebříčku zahraničních investorů

u nás patří Pekingu až čtyřiadvacátá příčka. Před ní je s obrovským náskokem

řada zemí Evropské unie, Japonci i Korejci. Podle oficiálních údajů České

národní banky byl dosud rekordní rok 2016, kdy Číňané v zemi investovali

12,5 miliardy korun.

Centrální banka sleduje přímé investice ve dvou liniích. Zaprvé srovnává rozdíl

mezi tím, kolik každý rok do země čínských investic přiteklo, a tím, kolik jich

naopak ze země odešlo. Po citovaném roce 2016 s rekordním plusem následují

dva roky, kdy jsou tady Číňané v minusu. V roce 2017 to bylo 1,39 miliardy

korun. O rok později odtud už odvedli o 15,1 miliardy víc, než za kolik tady

nakoupili. Druhou sledovanou linií je, kolik tady mají ke konci každého

konkrétního roku Číňané investováno. Poslední dostupná čísla jsou za rok

2017. Tehdy celkové čínské investice v České republice dosahovaly 14,7

miliardy korun. Navzdory všem příslibům a očekáváním zde čínských

peněz nepřibývá. Je jich naopak stále méně. „Za poslední dva roky se čínské

investice v České republice snižují. Čína v letech 2014–2016 investovala podle

statistiky ČNB o toku přímých zahraničních investic 19,3 miliardy korun. V

letech 2017 a 2018 naopak z České republiky odešlo 16,5 miliardy korun.

Hlavním důvodem tohoto odlivu bylo splacení dříve přijatého úvěru

ve výši 17,2 miliardy korun,“ uvádí Česká národní banka.

PEKING VERSUS WASHINGTON

Zeman se snaží dotlačit Číňany, aby aspoň něco začali investovat. Do Pekingu

vysílá vicepremiéra Jana Hamáčka se vzkazem. Že by i sám přijel,

když do Prahy konečně začnou téct nějaké čínské peníze. Už žádná

memoranda, peníze na dřevo. Hradní kancléř Vratislav Mynář v pátek 17.

ledna, necelý týden poté, co Zeman cestu do Pekingu definitivně odřekl,

ohlásil, že prezident by nakonec ještě mohl do Číny vyrazit, pokud by tamní

firmy byly připraveny podepsat zcela konkrétní obchodní kontrakty

o investicích v Česku.

Do Zemanova procitnutí z role mostu mezi Pekingem a Prahou zapadají

i zájmy nejdůležitější firmy, které dělal v Číně ekonomického diplomata.

Skupiny PPF. Její zájmy se aktuálně ocitly uprostřed americko-čínské obchodní

války. Na jedné straně jsou pro ni obchody Homecreditu v Číně jedním

z největších zdrojů zisku. Na druhé straně PPF koncem října ohlásila, že

od amerických vlastníků kupuje televizní skupiny CME, do níž patří i česká

Nova. Zaplatit za ni má 2,1 miliardy dolarů (46 miliard korun). Prodej ale musí

schválit všechny antimonopolní úřady, ve všech zemích, kde CME působí.

A zasáhnout přinejmenším neformálně by do něj mohla i americká vláda.

Pokud by měla dojem, že televize, které mají ve střední Evropě značný

politický vliv, získá firma, na niž má vliv Čína. Donald Trump už minimálně

rok od chvíle, kdy vystartoval kvůli podezření čínských firem Huawei a ZTE

z toho, že mají ve svých sítích zadní vrátka ke sledování klientů, dělí evropské

země na spojence Ameriky a spojence Číny. Nedávno pohrozil Němcům, že

uvalí cla na jejich zboží, pokud pustí Huawei do zakázky na digitální sítě 5G.

Nás si Trump přes Andreje Babiše, který vystartoval na Huawei s tvrdou linií,

zatím zařadil do kategorie spojenců Washingtonu. Zemanovu nově objevenou

čínskou skepsi budou Američané číst jako potvrzení této pozice. Což aktuálně

pomáhá i zájmům PPF v ovládnutí CME s Novou. Na ní by pak Zeman našel

mnohem větší publikum, než mu nabízela televize Barrandov Jaromíra

Soukupa. Ten se dostal do finančních potíží a poté, co mu prezident a lidé

kolem něho odmítli pomoci, několikaletý zájmový pakt Pražský hrad – Soukup

skončil.

Tydenik Echo

Vytisknout článek

© Copyright Cinsky.cz 2005-2020