14. 12. 2019 | 15:15:41
Výběr jazykové verze
cs csen encn cn
Nové články
E-mail
Login
Heslo
Počasí
Měnové kurzy
$l
1 CNY = 3,316 Kč
$l
1 EUR = 25,890 Kč
$l
1 USD = 21,837 Kč
Zdroj: ČNB
Aktualizace: 14. 12. 2019
Čas
Peking:
Praha:
Dnes se událo v Číně
Technology by DANTEM

 

Výročí 70. let budování Číny

Čínské komentáře - 29. 9. 2019 - Je to obvyklý recept na oslavu kulatých narozenin v Čínské lidové republice: vojenská přehlídka, modrá obloha, proklamace vládních nařízení, slogany a propagandu, přísná cenzura a stovky zahraničních hostů, kteří vzdávají úctu čínských lídrům. A vše vypadá ještě větší a působivější než při 50. a 60. výročí založení moderní Číny. Podle Global Times komunistické vedení oslavuje v duchu „důvěry, radosti a racionality“. Vrcholem letošních oslav 1. října. budou vojenské přehlídky a projev prezidenta a předsedy strany Xi Jinpinga. Dlouhé měsíce předem se konaly nesčetné nácviky a závěrečné technické zkoušky. Byly znovu a znovu testovány bojová vozidla, tanky se valily Pekingem, stíhací letouny nacvičovaly letecké formace nad centrem města - obvykle se jednalo o přísnou bezletovou zónu - a pořádaly se zkoušky zkoušek až 300 000 lidí.

foto

Čínští vůdci chtějí využít této podívané k vyjádření svého nároku na absolutní vládu a ukázat vojenskou sílu. To, jaké vojenské jednotky a zbraně budou předvedeny bylo do poslední chvíle přísně utajováno. Aby bylo zajištěno, že obloha bude 1. října modrá a ne smogově šedá, zastavila pekingská městská vláda veškeré práce na staveništích, omezila prodej benzínu a úplně zakázala ohňostroje a výroba oceli v sousední provincii Hebei byla také omezena. Čína nepozvala zahraniční nejvyšší představitele, ale za to bude hostit desítky zahraničních velvyslanců a zástupců mezinárodních misí zemí se sídlem v Pekingu. Původně plánovaný ohňostroj v Hongkongu byl zrušen s ohledem na pokračující protesty. Peking jak se zdá nechtěl vyvolat další manifestaci nelibosti k pevninské Číně i v na den oslav. I přes to i zde čínský propagandistický stroj jede naplno. Stranická média jsou plná článků o úspěších komunistické strany při budování země, vývoji nových zbraňových systémů a zavedení novinek čínského kosmického programu.

Nové víno do starých měchů

Nejdůležitějším poselstvím vypůjčeným od Mao Zedonga je, že „bez Komunistické strany by neexistovala žádná nová Čína“, slogan, který lze volně přeložit, také jako „Bez nové éry, která by se formovala pod Xi Jinpingem, by země také neměla žádnou zářivou budoucnost.“ Centrální list Renmin Ribao (Lidové noviny) chválil sedmdesát „slavných“ let země a její boj o „novou éru“, což je jasný znak odhodlání čínského vedení ovládat různé narativy o moderní Číně a její ambice se nyní nově dokonce rozšiřují i na lidská práva. Nedávno Státní rada zveřejnila bílou knihu s názvem „Hledáme štěstí pro lidi: 70 let pokroku v oblasti lidských práv v Číně“. Dokument, který definuje lidská práva především ekonomicky a nikoli jako politické svobody.

People's Daily, čínské noviny stranického státu, pokrývají oslavy pod heslem „Slavných 70 let, boj nové éry“. Xi Jinping čerpá sílu z minulých úspěchů a chce, aby byl viděn zkušený a odhodlaný válečník připravený převzít všechny hrozby - domácí i zahraniční.

Čína a svět

Stejně jako před 70 lety i nyní se hlavní zájmy Komunistické strany Číny staví do rozporu s liberálním globální trendem vyspělých zemí Západu. Od sedmdesátých let, kdy se Čínská lidová republika usadila pevně v orgánech OSN, přiblížila se Spojeným státům a zahájila hospodářské reformy, mnoho členů mezinárodního společenství usilovalo o to, aby se země ekonomicky a politicky integrovala do liberálního globálního systému Západu. Peking postupně upustil od podpory ozbrojených revolučních hnutí a maoistické konfrontační rétoriky. Architekt politických a ekonomických reforem Deng Xiaoping prosazoval opatrnou zahraniční politiku a doufal, že se vyhne kontroverzím politiky, která by mohla zpomalit ekonomický růst. Jeho úsilí bylo korunováno vstupem Číny do Světové obchodní organizace v roce 2001 a uspořádáním olympijských her v Pekingu v roce 2008.

Ale navzdory ujištění Pekingu, že vzestup Číny bude mírový a odpovědný v globálních záležitostech se v posledním desetiletí Čína stala jaksi poněkud asertivnější. Hospodářské reformy západního typu zůstaly neúplné a Čína zůstává víceméně autoritářskou zemí se státem ovládanou ekonomikou a její budování vojenské moci nabylo obrovských rozměrů a to přesto, že zahraniční politika se stala asertivnější. Peking nyní tvrdí, že „řídí“ mezinárodní pořádek, staví vojenské základny v zámoří a oficiálně se vzdal někdejší obezřetnosti zahraniční politiky Deng Xiaoping na Kongresu 19. strany v roce 2017. Asertivní postoj strany je vyvoláván obavami, že jakýkoli náznak demokratické reformy a dalších strukturálních ekonomických změn by mohl destabilizovat její vládu, zpochybnit její hlavní zájem v zahraniční politice spočívající v opětovném začlenění Tchaj-wanu a odrazit jakékoli další zpochybňování k územní celistvosti Číny.

Peking letos v létě inicioval potlačení protestů proti novému zákonu v Hongkongu a pohrozil násilím stále silnější sebevědomé demokraticky zvolené vládě na Tchaj-wanu. V červenci Čína vydala svou první velkou bílou knihu o obraně na čtyři roky, kde vyslovila agresivnější postoj k Tchaj-wanu. Dokument otevřeně signalizuje připravenost Pekingu použít sílu k dosažení svého cíle znovusjednocení do roku 2049 a přístup „jedna země, dva systémy. Prozatím se ČLR spokojila s úspěchy verbálně, zároveň ale nadále přesvědčuje představitele Šalamounových ostrovů a Kiribatské republiky, tradičních spojenců Tchaj-peje, aby změnili názor na nezávislost Tchaj-wanu. V tisku se objevily výhrůžky, že pokud obyvatelé Tchaj-wanu v příštím roce znovu zvolí liberálního prezidenta Tsai Ing-Wena, konsekvence v neprospěch země budou následovat.

Čínská domácí politika

Čínská lidová republika tedy slaví 70. výročí svého založení jak jinak než ve velkém stylu a jak jinak, oslavy se zaměří také na Čínskou komunistickou stranu a na nejvýznamnější představitele, do značné míry v souladu s oficiálním sloganem „Bez Komunistické strany Číny by nebylo nové Číny“.

Prezident a předseda strany Xi Jinping využije příležitosti k prosazení nároku KS Číny na nekompromisní vedení v duchu sloganu z doby Mao Zedonga: „Ať už se jedná o východ, jih, západ, sever nebo střed, strana zajišťuje vedení všeho."

Na rozdíl od Maova úzkého zaměření na stranu chce Xi posílit právní stát a instituce stranického aparátu. Xi však rád používá maoistické koncepty, jako je „dialekticko-materialistický pohled na svět“ a techniky, jako je sebekritika ze strany úředníků tak aby se odstranily nesouhlasné hlasy a prvky „západních modelů“, o nichž se předpokládá, že ovlivňovaly ČLR za posledních 30 let.

V roce 1979 KS Číny omezila svůj důraz na ideologii, uvolnila cestu pro postupnou ekonomickou liberalizaci, aniž by se vzdala svého nároku na výhradní politickou kontrolu. Kdykoli občané požadovali politickou liberalizaci - ať už jde o hnutí „zdi demokracie“, hnutí vedené studenty v centru kolem náměstí Nebeského klidu v roce 1989 nebo publikace „Charta 08“ podepsané intelektuály, pracovníky a podnikateli v roce 2008 - KS Číny vše vždy kontrolovala nebo případně potlačila.

Ale jak se internet pevně prosadil v 90. letech postupně jako dominantní médium, součástí zájmu v centru pozornosti ČLR byla také investigativní žurnalistika, charitativní akce, živé politické salony, výuka a výzkum.

Právě tato příliš pragmatická, laissez-faire atmosféra však podle Xi a jeho příznivců vytvořila národ „infiltrovaný západními myšlenkami a silami“. Představitelé moci se obávali čím dál více rozvoje demokratizace a tzv. „barevné revoluce“ ve východoevropském stylu, která by mohla svrhnout KS Číny. Xi věří, že kádry strany se staly příliš soustředěnými, sloužily pouze jejich vlastním zájmům (a kapsám). Obává se, že mnozí už nejsou loajální k věci „socialismu s čínskými charakteristikami“ a nejsou v politice z ideologických důvodů nebo proto, že věří v nárok KS Číny na moc. A může mít pravdu. Je těžké pochopit, jak se budou všechny prvky společnosti nadále držet vizí, že vše se točí kolem jednoho „hlavního vůdce“ které jsou definovány ústřední vládou. Je těžké pochopit, jak bude tato politická konstrukce odolávat tlakům, které nevyhnutelně způsobí rostoucí globalizace, sociální změny a ekonomická modernizace.

Podle prezidenta Xi vede strana ve vše

Od příchodu Xi Jinpinga do funkce prezidenta a generálního tajemníka KS Číny před téměř sedmi lety hned o několik měsíců později provedla jeho administrativa rozsáhlé reformy s cílem posílit moc strany. Xi zrušil zavedl prezidentské výnosy a učinil rozhodnutí shora dolů určujícím prvkem nového modelu správy země a také učinil minulostí rozhodovací pravomoci mnohých institucionálních orgánů stranického a státního aparátu. Podle analýzy Světové banky mají reformy nastartované Xi, který chce, aby strana „vedla všechno“, hluboké důsledky pro všechny aspekty veřejných záležitostí. Centralizace moci však riskuje nadměrné spoléhání se na několik klíčových hráčů v horních vrstvách čínské politické hierarchie. Není také jasné, zda bude nový systém Xi efektivnější než předchozí: Vynucování nové strategie je velmi náročné na čas, takže vždy existuje riziko společenského odporu. Cesta Číny k tomu, aby se stala druhou největší ekonomikou na světě je chůzí po ostří nože a balancuje mezi katastrofou a úspěchem. Sedmdesát let poté, co byla založena, se Čínská lidová republika skutečně stala jednou z největších a nejdůležitějších ekonomik na světě. Převážně venkovská země byla přebudována na městskou průmyslovou zemi. V roce 1960 činil čínský hrubý domácí produkt (HDP) 4,4 procenta světového HDP, v roce 2018 vzrostl na více než 16 procent a je druhý největší na světě. Život většiny Číňanů se zlepšil. Světová banka počítá s tím, že 850 milionů Číňanů se od roku 2015 samo zbavilo chudoby, ale chudoba je však stále rozšířená a HDP na hlavu zůstává výrazně pod světovým průměrem. Na konci roku 2018 byl čínský HDP na obyvatele stále jen 86 procent světového HDP na obyvatele i když byl podtatnně vyšší než když kdysi v roce 1960 přestavoval puhých 20 procent. Tento ambivalentní obraz je zajímavý a posledních 70 let hospodářského rozvoje bylo kombinací úspěchů a katastrof. V prvních letech republiky - zejména během špatného řízení v letech tzv.Velkého skoku vpřed na konci 50. a počátku 60. let - způsobila industrializace všeho stanovením příliš ambiciózních ekonomických cílů obrovské problémy celé zemi. Během prvních let se HDP často snižoval - výroba oceli klesala a miliony lidí zemřely hlady a domácí zásoby potravin prodávaly do zahraničí. Cílem bylo zajistit cizí měnu, pomocí které šlo nakupovat stroje, pomocí kterých měl být modernizován domácí průmysl.

Na konci sedmdesátých let se však čínská ekonomická strategie proměnila. Tehdejší vůdce Deng Xiaoping se dostal k moci a provedl zásadní změny v hospodářské politice. Ta se začala zaměřovat na zajišťování nezbytné infrastruktury pro podniky, zatímco trh dostával více informací o tom, co vyrábět. Svobodný podnik a zahraniční investice úspěšně mobilizovaly obrovskou nabídku levné pracovní síly v Číně. Výsledkem byl nebývalý ekonomický rozmach, který trval 30 let. Čínský vstup do Světové obchodní organizace v roce 2001 podpořil hospodářský růst.

-

Co bude dál?

Čína však nyní vstupuje do období nižšího růstu, což je přirozený důsledek udržitelného rozvoje. V roce 2018 rostla ekonomika o 6,6 procenta, což je nejnižší růst od 90. let, a všechny známky poukazují na pokračující zpomalení. Čínská práce není tak levná jako kdysi a zbytek světa je stále více frustrován čínským merkantilismem. Čínský finanční systém je zároveň velmi silně využíván k prorůstové ekonomice na hraně možností a i nadále platí, že Čína potřebuje naléhavě další hospodářské reformy než když Čína rostla během období otevírání se světu. Budoucnost je velmi nejistá. Pod vedením Xi Jinpinga se hodně hovořilo o otevření čínské ekonomiky a zavázání se k další reformě trhu. Ale západní naděje byly zmírněny rostoucím závazkem Xi k ideologii a rostoucím zaměřením na průmyslovou politiku. Příběh tedy pokračuje.

Martin Kříž, sinolog a ekonom

Vytisknout článek

© Copyright Cinsky.cz 2005-2019