14. 12. 2019 | 15:15:53
Výběr jazykové verze
cs csen encn cn
Nové články
E-mail
Login
Heslo
Počasí
Měnové kurzy
$l
1 CNY = 3,316 Kč
$l
1 EUR = 25,890 Kč
$l
1 USD = 21,837 Kč
Zdroj: ČNB
Aktualizace: 14. 12. 2019
Čas
Peking:
Praha:
Dnes se událo v Číně
Technology by DANTEM

 

Čínský systém společenského kreditu

Čínské komentáře - 17. 4. 2019 - Ve skutečnosti jdou záměry projektu ještě mnohem dál než jen ke kontrole pohybu obyvatel. Systém má v podstatě zaujmout roli, kterou zatím měl jen Bůh v mysli věřících: dohlédne všude, bude hodnotit každý čin a podle svého uvážení odměňovat nebo trestat. Na rozdíl od Boha bude mít hmatatelnou podobu počítačových systémů a sítí, ale stejně jako Bůh bude nezbadatelný a nekontrolovatelný.

foto

Systém všechno vidí

Samotný princip takového systému není nový a uplatňuje se v mnoha aplikacích. Lze ho přirovnat k funkcím internetových vyhledávačů, které se snaží, aby výsledky hledání co nejvíce odpovídaly zadání uživatele. Vyhledávací program proto − zjednodušeně řečeno − neustále prohledává obsah internetu a hodnotí ho podle zadaných parametrů, které jsou průběžně optimalizovány, přičemž významnou roli v procesu mají prvky umělé inteligence. Obsah, který lépe odpovídá zadání, dostane vyšší hodnocení, obsah s nižší relevancí se umístí hůře. V extrémních případech je z výsledků vyhledávání úplně vyloučen. Stačí si do takového systému místo webových zdrojů dosadit lidi − a dostanete to, čemu Čína říká systém společenského kreditu. Ve skutečnosti ani podchytávání lidí počítačovými systémy není nic nového. Navzdory okázalé snaze o ochranu osobních dat s nimi běžně pracují pojišťovny, banky, PR agentury, korporace, sociální sítě, státní správa, kriminalisté − o tajných službách ani nemluvě. Svým způsobem je primitivní verzí takového systému i tuzemské bodové hodnocení řidičů. Rozdíl oproti Číně je v účelu (i když kdo ví…) a především v rozměrech: nejlidnatější stát světa má momentálně 1,4 miliardy obyvatel. Dát dohromady tak obrovskou databázi není jen tak, ale ve věku internetu a sociálních sítí nejde o nic nemožného − nikoliv náhodou se na budování systému sociálního kreditu podílí Alibaba, největší čínská skupina podnikající v informačních technologiích, a další tamní společnosti. Komentátoři většinou konstatují, že podíl soukromých subjektů na systému je nejasný, ovšem není to jediná kontroverzní čínská aktivita, kde dost dobře nejde oddělit firmy od státu: podezření, že jejich produkty shromažďují a kamsi odesílají data, nečelí jen Huawei, ale i někteří tamní výrobci dronů a další elektroniky.

Pozor na nesprávné přátele

Do systému společenského kreditu proudí především informace z daňových úřadů, policejních zdrojů, sledují se aktivity na internetu, pohyby na účtech, data z mobilních sítí a bankomatů, nověji byla zapojena síť pouličních kamer vybavených programy pro rozpoznávání obličejů. Tyto kamery jsou přitom prakticky všudypřítomné − uvádí se, že nyní jich v zemi funguje okolo 170 mi­lionů. Na místech, jako jsou kostely a mešity, jsou povinné, přičemž účinnost je překvapivě vysoká: údajně stačí přejít na červenou a obratem následuje zpráva do mobilu o pokutě. Není tak problém kohokoliv kdykoliv a kamkoliv krok za krokem sledovat, i když u sebe nemá mobil ani jiné zařízení prozrazující jeho identitu a polohu. Stejně jako internetové vyhledávače i systém společenského kreditu "indexuje" každého občana podle zadaných kritérií. Jde především o loajalitu k režimu, komerční spolehlivost, sociální integritu a bezúhonnost. Konkrétně to znamená, že systém navyšuje body za včasné placení daní a úvěrů, žádné přestupky včetně dopravních, žádné protistátní projevy. Na rozdíl od vyhledávačů tady ale je i záporné hodnocení. Minusové body dostanete nejen za skutečné delikty, ale třeba i za facebookové statusy, které nejsou v souladu s linií komunistické strany, a dokonce třeba i jen za to, že máte na sociálních sítích mezi přáteli osoby s nízkým hodnocením. Body dolů mohou být také za nevhodné chování na veřejnosti, špatnou pracovní kázeň, chybné přecházení ulice nebo venčení psa bez vodítka.

Žena za odměnu

Důležitý je praktický dopad hodnocení. Osoby s vysokým kreditem nejenže mohou cestovat bez omezení, mají také přednost při nákupu letenek a jízdenek vyšších tříd a snáze získají půjčky. To je ovšem jen první fáze, později se mohou dočkat lepších pozic ve výběrových řízeních, rychlejšího kariérního postupu a řady dalších výhod. Některé zdroje dokonce tvrdí, že na tom budou lépe na čínských internetových seznamkách, takže jim komunistická strana pomůže k většímu výběru kvalitních nevěst. Naproti tomu lidé s nízkým kreditem už teď mají problémy s cestováním − podle čínských zdrojů v roce 2018 na základě špatného hodnocení nesmělo zemi opustit okolo stovky osob. V roční zkušební lhůtě se ocitlo 23 milionů "nekvalitních" Číňanů, kteří si po tuto dobu nemohou koupit jízdenky na vlak a letenky. U toho to ale jistě neskončí, protože systém je teprve v pilotní fázi, plně funkční má být až koncem příštího roku a i pak se má dál rozvíjet. Kam zajde ve využití tak účinného nástroje země, která je smutně proslulá popravami a rozebíráním vězňů na orgány, se lze jen dohadovat. Čínský systém společenského kreditu je stejně snadné odsoudit jako ocenit − záleží jen na postoji hodnotícího k lidským právům a totalitním státům. Ve skutečnosti je ale problém složitější. Zasvěcenější pozorovatelé poukazují na to, že praktická realizace dystopického dohledu nad každým krokem občana prostřednictvím IT může mít nečekané a možná i katastrofální dopady nejen pro jednotlivé Číňany, ale i pro celý politický systém země, nebo dokonce mnoha dalších zemí. Především je třeba si uvědomit, že Čína je nejen nejlidnatější zemí planety, ale že její populace je velmi různorodá národnostně, nábožensky i kulturně. Současně tu probíhá obrovská migrace mezi venkovem a městy, jsou problémy s kriminalitou, v některých oblastech dochází k atentátům a dalším projevům terorismu. Kombinace technologické vyspělosti země s všemocností vládnoucí strany tváří v tvář těmto problémům logicky vedla k pokušení po takovém systému sáhnout.

Sami vládní představitelé přiznávají, že systém společenského kreditu má sloužit především k získání kontroly nad obtížně zvladatelným superstátem. Současně tvrdí, že omezí kriminalitu, zvýší osobní bezpečnost, zlepší ekonomickou kázeň a umožní vládním orgánům zemi lépe a racionálněji řídit. Naproti tomu kritikové poukazují na bezprecedentní průlom do soukromí, o jakém se nesnilo ani nejhorším totalitním režimům minulosti. Stejně snadno se vynořuje podezření na zneužitelnost systému − tím spíš, že chybí jakákoliv kontrolní zpětná vazba. Z hlediska občana je systém naprosto neprůhledný, protože zná sice proklamované cíle, nezná ale konkrétní postupy hodnocení a nemá možnost odvolání. Pocítí pouze dopad neviditelné trestající ruky. Další nebezpečí jsou subtilnější a paradoxně se mohou obrátit proti samotné vládnoucí straně. Kritikové upozorňují, že prakticky všechny státy, které zavedly totální dohled nad občany, ekonomicky i morálně zkrachovaly. Všudypřítomná kontrola vedla k pasivitě, preferování průměrnosti, úniku do soukromí a nakonec k černému trhu, korupci, chudobě a všeobecnému zaostávání. I v tomto případě se dá očekávat, že občané povedou dvojí život a udělají všechno, aby unikli očím Velkého bratra jak lidsky, tak ekonomicky. Ani elektronický dozor nemůže být úplně všude, zatímco lidská vynalézavost nezná hranic. Navíc je tu velká pravděpodobnost, že lidé, které systém uvrhne na dno společnosti, nebudou mít jiné východisko než se proti němu aktivně postavit, což povede k výbuchům násilí a teroru.

Bratrská výpomoc

Jsou tu i technické hrozby. Projekt společenského kreditu mnozí experti hodnotí jako megalomanský a obtížně zvladatelný. Stejně jako každá jiná počítačová síť se nemůže stoprocentně ubránit chybám, poruchám a útokům. Naopak − vzhledem k velikosti k nim může být ještě náchylnější. Protože ale zasahuje všude, každé větší zhroucení by mohlo zemi přinést kolaps. Systém společenského kreditu přitom není jen otázkou Číny, protože ta se netají se záměrem poskytovat v tomto ohledu "bratrskou pomoc" spřáteleným režimům. Agentura Reuters uvedla, že čínská telekomunikační společnost ZTE zavádí obdobný systém ve Venezuele, ovládané totalitním vůdcem Nicolásem Madurem. Zde se má v duchu latinskoamerických tradic jmenovat karta vlasti (carnet de la patria) − a jistě bude zajímavé sledovat, jestli to Venezuele pomůže vypořádat se s latinskoamerickým temperamentem. O čínské zkušenosti se živě zajímal už Madurův předchůdce Hugo Chávez, který kvůli tomu dokonce roku 2008 během návštěvy Číny zavítal do sídla ZTE. Systém společenského kreditu jde rozšiřovat i na země, které takovou družbu nepěstují. Mohou k tomu − kromě jiných zdrojů − sloužit jak mobilní zařízení a další elektronika čínských firem, tak i čínské internetové obchody. V tomto případě by samozřejmě nešlo o přecházení na červenou nebo venčení psů, ale o čínské vojenské, obchodní a technologické zájmy. Systém společenského kreditu je dosud asi nejambicióznějším projektem sociálního inženýrství, který se díky použitým technologiím posouvá na zcela novou úroveň. Už jen to, že je něco takového možné, bude lákat k napodobení všechny další manipulátory napříč politickým spektrem mnoha zemí − tím spíš, že na jeho údajné výhody, jako je například boj s kriminalitou a terorismem, mnoho občanů bude slyšet. Jenže zatím všechny velké projekty sociálního inženýrství skončily velkými katastrofami, takže nejde vyloučit, že nová úroveň ovládání společnosti přinese i novou úroveň sociálních a ekonomických pohrom. Na druhou stranu ale pro systém společenského kreditu platí, to co pro všechny nové myšlenky: pokud je něco možné a nabízí to nějaké výhody, nedá se zabránit tomu, aby se toho lidé dříve nebo později chopili. Stejně tak tedy nelze úplně vyloučit, že se stáváme svědky vzniku nového typu společnosti: mraveniště téměř bezprávných jedinců řízeného počítačovými sítěmi.

Zdroj:Ekonom

Vytisknout článek

© Copyright Cinsky.cz 2005-2019