S přibývajícími jednotkami, jež Moskva vysílá na Ukrajinu, se zdá být jasné, že Rusko Vladimira Putina staví před Ameriku a Západ možnost přímé konfrontace. Z dlouhodobého hlediska však nejsou skutečnou hrozbou otevřeně vojenské manévry Ruska, ale trpělivé a opatrné tahy Číny. Rusko je mocnost v úpadku, jeho ekonomika dosahuje pouhých 3,4 procenta světového HDP. Čínská ekonomika představuje 16 procent a stále roste – nyní je podle údajů Světové banky již téměř čtyřikrát větší než ekonomika Japonska a pětkrát větší než hospodářství Německa. Prezidenti Obama a Si Ťin-pching sklízejí pochvalné ohlasy za historickou dohodu o změně klimatu a zaslouží si ji. Společný postoj naznačuje, že se jejich země posouvají směrem k nové, produktivní spolupráci. Jenže i během těchto jednání čínská vláda spřádala plány na úplně jinou zahraniční politiku, jejíž ambicí je nahradit mezinárodní systém budovaný Američany po roce 1945 jiným, čínským pořádkem. V Pekingu o všem nepochybně probíhá debata, pokud ale bude Čína pokračovat v nastoupené cestě, bude to znamenat nejzávažnější a nejnebezpečnější posun v mezinárodních vztazích za poslední čtvrtstoletí. Média hojně informují o tom, že vládnutí prezidenta Ťin-pchinga se vyznačuje zvýšenou nacionalistickou rétorikou, většinou protiamerickou. Pravdou je, že taková rétorika v Pekingu nikdy nechyběla. I v mnohem klidnějších dobách Ťin-pchingova předchůdce Chu Ťin-tchaa nebylo možné přehlédnout knihy s názvy jako Čínský sen: velmocenské postoje a strategie v postamerické éře, které přímo vyzývaly Peking, aby usiloval o mezinárodní převahu nad Spojenými státy a aby nabídl světu rozumnější a shovívavější vedení. Přestože je nacionalistické myšlení v Číně přítomno již dlouho, v poslední době se vystupňovalo. Podle Christian Science Monitor se počet polemických protizápadních článků na stránkách oficiálního deníku People’s Daily v roce 2014 v porovnání s předchozím rokem ztrojnásobil. Ještě důležitější možná je, že Čína zahájila trpělivou, nenápadnou, ale vytrvalou kampaň, v níž navrhuje alternativy k dosavadnímu mezinárodnímu pořádku v Asii i jinde. V Pekingu jsou zjevně lidé, kteří se z antiamerických postojů chtějí přesunout k postamerickým.
Další články
Co znamenají čínské barvy
05.06. 2005Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.
První Nobelova cena pro čínského spisovatele
05.06. 2005V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.
Křesťané a komunisté v Číně
05.06. 2005Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…