Čínský management

03.10. 2014 Podnikání v Číně
Čínské firmy se snaží od zákazníků získat zpětnou vazbu a pak výrobky rychle upravit.

Specialisté na management věnovali formám řízení čínských firem překvapivě málo pozornosti. Jejich rychlý růst z nedávných let většinou nepřipisují vynalézavosti, ale obrovské nabídce levné pracovní síly nebo štědré finanční podpoře státu. Mnohem více se soustředili například na Indii (zejména na indickou inovativnost v hledání úspor), odkud přichází mnoho poutavých příběhů o bankách, které připevňují bankomaty na jízdní kola a rozvážejí je po venkově, nebo o firmách, které staví čističky vody ze skořápek kokosových ořechů. Přesto je nepravděpodobné, že by se čínské firmy dostaly tam, kde jsou, pouze díky obrovskému množství kapitálu a pracovní síly. Také se těžko věří, že by rychle rostoucí čínský vzdělávací systém a čínská technologická odvětví nedokázaly vygenerovat nové přístupy k managementu. Západní společnosti věděly o japonském systému štíhlé výroby jen málo, dokud výrobky japonských automobilek nezaplavily západní trhy. Hrozí, že by se něco podobného mohlo opakovat i v případě Číny. Přesto se zdá, že se čínským inovacím v oblasti managementu nyní začíná věnovat odpovídající pozornost. Na nové přístupy k firemnímu řízení se soustřeďuje například nejnovější vydání MIT Sloan Management Review. Peter Williamson a Eden Yin z Judge Business School na univerzitě v Cambridgi publikovali fascinující esej s názvem Accelerated Innovation: the New Challenge from China a nejčerstvější číslo Harvard Business Review obsahuje článek s názvem A Chinese Approach to Management, jehož autory jsou Thomas Hout z Monterey Institute of International Studies a David Michael z Boston Consulting Group. V prvním ze zmíněných článků se prohlašuje, že Číňané, stejně jako Japonci po druhé světové válce, provedli mnoho inovací skrytě. Druhý naopak ukazuje, že jejich snaha řešit problémy rychle se vyvíjející spotřební ekonomiky přispívá k růstu jejich kreativity. Williamson a Yin se soustřeďují na to, jak čínské firmy používají metody masové výroby, aby urychlily nejen výrobu, ale i vývoj produktů. Proces inovace rozdělují do velkého množství menších kroků, ke kterým pak přidělí dílčí týmy, aby na nich pracovaly. Například farmaceutická společnost WuXiAppTec rozložila výzkum nové léčby chronické hepatitidy typu C do osmi částí a na každou přidělila samostatnou skupinu lidí. Firma také za účelem koordinace tohoto inovačního procesu adaptovala německý software určený pro řízení výrobních linek. Zatímco společnosti ze Západu běžně vydávají "beta" verze výrobků pro omezený počet "testovacích" zákazníků, čínské firmy často vypouštějí své produkty přímo na trh. Využívají zákazníky jako spolutvůrce. Snaží se od nich získat zpětnou vazbu a pak výrobky rychle upravit. Tento druh zrychlené inovace nemusí vyústit v zázračné průlomové objevy. To ale ani není jeho účelem. Čínský úspěch se odvíjel od schopnosti místních společností rychle následovat a kopírovat zahraniční nápady a proměňovat je na produkty pro masový trh. Pánové Williamson a Yin tvrdí, že Číňané nyní mohou použít zrychlenou inovaci v mnoha oblastech. Zmiňují také, že jim tato technika umožňuje lépe využít jeden z nejdůležitějších zdrojů jejich země, moře kvalifikovaných techniků, kteří ale nejsou ničím výjimeční. Houta a Michaela překvapuje důraz čínských firem na rychlost a jejich ochota uvádět výrobky na trh. Goodbaby, výrobce dětských kočárků a autosedaček, přichází každé čtvrtletí zhruba se stovkou nových výrobků. Stavební firma Broad Group staví budovy obrovskou rychlostí díky tomu, že je rozloží na několik modulů. Ty nejprve vyrobí v továrně, zabuduje do nich část zařízení a pak je jen poskládá do sebe (o této myšlence se v bohatších zemích již dlouho hovořilo, ale v praxi se zatím příliš nepoužívá). Hout a Michael se ale soustřeďují i na další témata. Zabývají se například tím, jak se čínští podnikatelé vyrovnávají s rychlostí, kterou se proměňují průmyslová odvětví spojená s technologiemi. Poznamenávají, že i velké společnosti delegují mnoho pravomocí, aby si uchovaly flexibilitu. Haier, obří výrobce domácích potřeb, se skládá z tisíců minispolečností, z nichž každá se zodpovídá přímo předsedovi správní rady. Tento přístup do značné míry kontrastuje s praxí v japonských firmách, které jsou posedlé hierarchií a dosahováním konsenzu. Hout a Michael také zdůrazňují kreativitu některých čínských společností, které mají za úkol z ničeho od základu vybudovat nové ekosystémy (od dodavatelského řetězce až po zdroje kvalifikovaných pracovníků). Populární řetězec restaurací Hai Di Lao řeší jeden ze svých největších problémů, najímání mladých lidí, ze kterých by společnost mohla vyškolit manažery značky, tím, že jim nabízí ubytování, cesty do zahraničí a vzdělání pro děti. Tento druh kreativního myšlení bude stále potřebnější, neboť Čína již vyčerpala většinu přebytečné pracovní síly z venkovských oblastí. Můžeme zmínit dvě průmyslová odvětví, o jejichž vývoj se Čína zajímá především: výroba automobilů a civilních letadel. Zatím se ale nezdá, že by čínští domácí výrobci výrazně doháněli špičkové producenty ze zahraničí. Přesto však existuje mnoho odvětví, ve kterých se jim to již podařilo. Západní firmy se proto musejí na schopnost čínských společností zrychlit vývoj výrobků naučit reagovat a poučit se z ní. Objevují se první známky, že se tak již děje. Inovační centrum, které v roce 2012 založila PepsiCo v Šanghaji (největší mimo Severní Ameriku), má za úkol spíše než snižovat náklady zrychlit spotřebitelské testy a cestu výrobků na trh. Všechny studie tedy dokazují, že za vzestupem čínských firem nestojí pouze schopnost vyrábět věci levně. Čínští výrobci vyvíjejí techniky řízení, které jim pomáhají vyrábět i rychleji. Dokážou také pružně reagovat na velmi proměnlivý trh. Tyto schopnosti jim umožnily začít prodávat zboží i pro střední třídu (nejen pro chudé) a dobýt nové trhy daleko za hranicemi domácího hřiště.

Zdroj:Ekonom

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.