Čínské firmě Huawei brání americké úřady kupovat podniky v USA kvůli údajné bezpečnostní hrozbě.
Rázný, tvrdý a cílevědomý Žen Čeng-fej se může oprávněně pyšnit tím, že byl schopen z dovozní firmičky, která začínala v opuštěné tovární budově, vybudovat podnik, který je třetím největším světovým výrobcem telekomunikačních zařízení.
Produkty i služby společnosti Huawei Technologies, kterou Žen založil a řídí, svou kvalitou a cenou směle soupeří se západními konkurenty. Britský operátor BT ji označuje za »dodavatele světové třídy«. Ale proč se této firmě nedaří proniknout na trh Spojených států? A proč i v Indii, kde už realizuje jedenáct procent svých tržeb, obestírá Huawei podezření, že by mohla do exportovaných zařízení vpašovat software pro průmyslovou a vojenskou špionáž? Hlavním důvodem pochybností je především minulost šéfa firmy, šestašedesátiletého Žen Čeng-feje.
Po vysokoškolských studiích v roce 1968 vstoupil do čínské lidové armády a jako vědec v důstojnické hodnosti pracoval ve výzkumu komunikací. Podle kritiků má tedy on i jím řízený podnik údajně blízké vztahy s čínskými ozbrojenými silami.
Jenže v očích velení nemohl být tak důležitým, když ho v roce 1982 v rámci půlmilionového snížení stavu propustili do civilu.
Organizovaným komunistou se stal v roce 1978, i když podával přihlášku mnohem dříve. Měl totiž »kádrovou šmouhu«.
Jeho otec dávno před Ženovým narozením pracoval jako účetní strany Kuomintang, kterou po roce 1949 komunistický režim zničil. Ale v té době už byl jeho otec vesnickým učitelem. »Pamatuj si, že znalosti jsou síla. Musíš se učit, i když se jiní neučí. Na to, co dělá dav, se neohlížej,« vštěpoval vždy svému prvorozenému synovi.
Tajnůstkářský šéf
Žen, který patří mezi 200 nejbohatších Číňanů, má tedy rudou stranickou knížku. Když mu prý zaměstnanci chtějí udělat radost, pějí s ním prý revoluční písně.
K podezření, že šéf firmy Huawei kuje nějaké pikle, přispívá i to, že je tajnůstkářský. Zůstává v pozadí, neobjevuje se často na veřejnosti.
Svým chováním se značně liší od západních i některých čínských top manažerů, což samo o sobě živí nedůvěru k celému podniku.Přestože má společnost s 95 tisíci zaměstnanci v Číně i ve světě miliardové roční tržby i zisky, není kotována na žádné burze. Zakladatel a šéf společnosti Huawei zjevně nechce, aby se mu příliš vidělo do karet, neboť soukromý podnik nemusí veřejnost pravidelně informovat o svých výsledcích a jiných ukazatelích. Vlastnickou strukturu Huawei vymyslel vskutku důmyslně. Všechny akcie jsou rozdělovány či spíše přidělovány čínským zaměstnancům podle výkonnosti a zásluh. Ti je ovšem nemohou ani koupit, ani prodat, dostávají však z nich štědré dividendy. Sám Žen přitom vlastní jen 1,42 procenta akcií. Pověsti firmy však nepřispívají podezření, že Huawei krade konkurentům jejich podniková tajemství. V roce 2003 jej kvůli tomu žalovala americká firma Cisco, ale nakonec došlo k mimosoudnímu vyrovnání.
Letos v listopadu zase podala žalobu společnost Motorola, protože prý firma Huawei k průmyslové špionáži využívala zaměstnanců této americké společnosti.
I tyto kauzy firmě Huawei znemožňují získat americké podniky, například 3Com či 2Wire, neboť příslušné instituce ve Spojených státech to nepovolují. Je ovšem možné, že za některými kampaněmi o údajném bezpečnostním riziku společnosti Huawei vězí lobbing amerických firem, které se bojí tvrdé čínské konkurence.
Vlčí kultura
Zakladatel a šéf firmy Huawei je bezesporu skvělý organizátor a podle analytiků uplatňuje v řízení některé velitelské přístupy. Jeho zaměstnanci mají sice nejvyšší platy a odměny v Číně, ale pracovní režim je nadmíru přísný. Nároky na každého pracovníka jsou enormní, napsala na svém serveru CLB organizace na ochranu práv pracujících se sídlem v Hongkongu. Když v letech 2006, 2007 a 2008 spáchalo několik přepracovaných zaměstnanců podniku okázalé sebevraždy, například skokem z okna pracoviště, byla to pro management a pověst podniku noční můra. O této společnosti se začalo tvrdit, že v ní platí »agresivní a dravá vlčí kultura«.
Nicméně náročnost na pracovní výkony se nesnížila. Podnik jen začal dávat více volna na zotavenou. Přestože vedení transformovalo výrobní a řídicí procesy, Žen Čeng-fej má Huawei stále pevně v rukou. Ale stárne a v listopadu se vynořily fámy, že za nástupce chce prosadit svého syna Žena Pchinga. To prý rozlítilo padesátiletou předsedkyni správní rady Sun Ja-fangovou, která je v podniku číslo 2. Výsledkem byl rozkol ve vedení. Paní Sun totiž počítá s tím, že po Ženově odchodu se šéfkou stane právě ona. Mluvčí společnosti tyto pověsti označil za sprosté pomluvy, ale věřme mluvčímu »rudého« šéfa.
Žen Čeng-fej (66)
- Narodil se v roce 1944 v Kuejčou jako nejstarší ze sedmi dětí v rodině učitele.
- Studoval strojírenství na Čchungčchingské univerzitě.
- V roce 1968 vstoupil do Čínské lidové armády a jako důstojník pracoval ve výzkumu.
- Od roku 1978 je členem Komunistické strany Číny.
- V roce 1982 byl propuštěn z armády a pracoval v elektronickém průmyslu.
- V roce 1988 založil firmu Huawei Technologies a je dosud jejím šéfem.
- Patří mezi 200 nejbohatších Číňanů.
- Jeho syn Žen Pching a dcera Meng Wan-čou pracují v podniku Huawei.
Huawei Technologies
(čínsky Chua-wej Ťi-šu Jou-sien Kung-s')
Obor činnosti:
- Třetí největší výrobce telekomunikačních zařízení na světě. Sídlí v čínském Šen-čenu.
- Poskytuje výrobky a služby 45 z 50 největších světových telekomunikačních operátorů. Jeho produkty se pro-
dávají i v Česku.
- Centra výzkumu a vývoje má kromě Číny ve Švédsku, USA, Indii, Irsku, Rusku, Indonésii a Nizozemsku.
- Podnik vlastní prostřednictvím holdingu většina zaměstnanců. Není kotován na burze.
Historie:
- Založen v roce 1988 Žen Čeng-fejem jako dovozce telekomunikačních zařízení do Číny.
- Od roku 1989 prodává vlastní výrobky.
- V letech 1998 do 2003 za pomoci amerického koncernu IBM zmodernizoval management.
- Od roku 2004 má vyšší tržby z operací v zahraničí než v Číně.
Počet zaměstnanců:
- 95 tisíc po celém světě. Akcie má 61 457 čínských zaměstnanců.
Obrat:
- Loni tržby meziročně vzrostly o 19 procent na 21,8 miliardy dolarů, čistý zisk se zdvojnásobil na 2,7 miliardy dolarů.