Martinův komentář - týdenní souhrn 23.10.-29.10.2006

24.11. 2006 Čínské komentáře
V Asii koluje legenda o skupině slepců, kteří se snaží popsat slona. Jeden nahmatá nohu a označí ji za sloup; druhý sahá na chobot, který považuje za hadici; další chytí slona za ocas a prohlásí ho za lano. Stejné podobenství bychom občas mohli aplikovat na zpravodajství z Číny. Některé zprávy jako by popisovaly zcela odlišné země.

Vedle ohromujících statistik o prudkém hospodářském růstu a optimistických zpráv o stále svobodnější společnosti, jež se rychle emancipuje od někdejší rigidní ideologie, se čas od času vynoří informace jako vystřižené ze zažloutlých stránek partajního tisku z dob tuhého kasárenského socialismu. Střelba do tibetských uprchlíků v průsmyku Nangpa La na hranici s Nepálem jakoby rázem stavěla „reformní“, „probouzející se“ Čínu do úplně jiného světla. V některých ohledech se od brutálních dob pravověrného komunismu nepohnula ani o píď. Chladnokrevná střelba do vyčerpaných, promrzlých a zjevně neozbrojených utečenců by se mohla odehrát v maoistické Číně, nebo na kterékoliv hranici někdejšího sovětského bloku. Že se něco takového může stát v současné „otevřené“ Číně, svědčí o tom, že se po čtvrtstoletí transformace ČLR nachází stále ještě někde na půl cesty mezi Hongkongem a Severní Koreou. Jako bychom nahmatali krvavý kel toho příslovečného slona. Podle oficiální čínské verze napadli „ilegální migranti“ čínské pohraničníky, kterým nezbylo než se bránit. Incident se ovšem odehrál v bezprostřední blízkosti základního tábora pro výstup na Mount Everest, plného zahraničních turistů a horolezců. Jejich svědectví, včetně fotografické a filmové dokumentace, jasně dokládají, že čínští vojáci stříleli na bezbrané Tibeťany z odstupu, a zezadu. Očitá svědectví dvou tibetských uprchlíků, kteří střelbu přežili a dostali se do sběrného tábora v Kathmandu, uveřejnila rovněž Human Rights Watch. Na rušných třídách kosmopolitní Šanghaje, nebo v útulných barech dnešního Pekingu působí zprávy o událostech z Nangla Pa jako z jiného světa. Odlehlý horský průsmyk je ovšem součástí stejného slona. Abychom ho viděli v úplnosti, nesmíme být k podobným informacím slepí.

Martin Hála
martin.hala@cinsky.cz

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.