Google si nasadil v Číně náhubek, bude se cenzurovat

27.01. 2006 Podnikání v Číně
Internetový obr Google uzavřel velice výnosný obchod s čínskými úřady. Když nás pustíte na váš trh, budeme sami cenzurovat výsledky hledání, jež si kdokoliv v Číně zadá v našem vyhledávači, slíbila firma.

Google po čínském trhu nesmírně toužil, koneckonců je druhým největším na planetě. Přistoupil proto na pochybné podmínky tamních mocipánů, jež jsou v rozporu se svobodou slova. Čínským „soudruhům“ to přirozeně nevadí, naopak. Obyvatelstvo, které ovládají, může přece číst jen to, co mu vládci povolí. „Na vyhledávači Google.cn jsme odstranili část výsledků vyhledávání v souladu s čínskými zákony a regulační politikou, abychom mohli na čínském území podnikat,“ citovala agentura Reuters Andrewa McLaughlina, poradce firmy Google. V praxi to znamená, že čínští uživatelé internetu budou ochuzeni o řadu - z hlediska tamních úřadů -„citlivých“ informací. Zadají-li si do vyhledávače Google například heslo Tibet, lidská práva, demokracie nebo odbojná meditační škola Fa-lun-kung, spousta údajně „závadných“ stránek jim jednoduše zůstane skryta. Podobně dopadnou i zvědavci, kteří se budou chtít něco dozvědět o tibetském exilovém vůdci dalajlamovi či o nezávislosti Tchaj-wanu. Google rozhodnutí, jímž nasadil náhubek sám sobě, obhajuje tvrzením, že cenzura je menší zlo. „Odstranění části výsledků vyhledávání je v rozporu s posláním Google,“ připustil McLaughlin. „Mnohem neslučitelnější s naším posláním je ale neposkytování žádných informací,“ dodal. Jasné ovšem je, že v prvé řadě jde o zisk. Firmy se derou do Číny, neboť chtějí využít tamního raketového rozvoje internetu. Ten nyní užívá hodně přes sto milionů Číňanů. Bez cenzury to kvůli tamnímu režimu na čínském internetu opravdu nejde. Ostatně nejen na internetu. Dobrovolnou cenzuru musely do svých služeb zabudovat i největší domácí portály Sohu a Baidu. A největší konkurenti firmy Google -Microsoft a Yahoo - se už s Čínou na dobrovolné cenzuře svých služeb domluvili před časem. Google si alespoň částečně zachoval tvář, neboť se rozhodl, že v Číně nebude nabízet svoji poštovní stránku ani chat, a to proto, aby se čínské úřady nemohly dostat k důvěrným údajům jeho klientů. V Číně se v posledních letech atmosféra hodně uvolnila, ale řada „politicky háklivých“ témat stále zůstává tabu. A kdo to nerespektuje, ten dostane pořádně přes prsty. Přesvědčila se o tom i víkendová příloha respektovaného mládežnického deníku, kterou úřady zavřely. A důvod? Příloha otiskla esej profesora historie JüanWej-šiho, v níž kritizoval novou vysokoškolskou učebnici za to, že líčí xenofobní povstání boxerů z roku 1899 jako vlastenecké hnutí. MF DNES

Zdroj: MF Dnes

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.