Foreign banks to get China leeway

11.12. 2005 Business
Beijing is taking further steps to make it easier for foreign banks to do business in China.

The proposals - including freedom to process yuan transactions in more Chinese cities - are part of plans to liberalise the industry by 2007. China's banking regulator said that foreign banks would be permitted to conduct yuan transactions in 25 cities including Harbin, Nanning and Ningbo. Beijing has also said it will stop subsidising its own loss-making banks. More scope Foreign banks have been building their presence in China, where they are currently authorised to operate in 18 cities. The capital threshold for foreign bank branches wanting to open in China is also set to be reduced from $62m (£53m) to $50m. Beijing is keen to encourage new banking services in the west, north-east and central region of the country. China is obliged to open its banking sector to foreign competition as part of its admission to the World Trade Organization. "With the grace period provided by China's WTO agreement approaching the end, the CBRC has - with the fostering of a strategic global vision - been actively pushing forward the opening up of the Chinese banking sector," said Liu Mingkang, head of the China Banking Regulatory Commission (CBRC). Mr Liu said the state would no longer prop up ailing domestic banks, a strategy used to make them attractive to foreign investors. "The government will no longer pay for the losses made by commercial banks," he said.

Source: BBC

More articles

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.