Čínské klony útočí

10.11. 2005 Podnikání v Číně
Bubák v podobě čínského exportu straší nejednu světovou firmu. Masy laciného zboží chrlí čínský komunistický kapitalizmus a pomalu, bez jediného výstřelu, válcuje doposud vedoucí země globální ekonomiky. Neprůhledný, zkorumpovaný a skoro otrokářský režim řídí přes miliardu lidských mravenců, kde cena jednotlivce nepřesahuje hodnotu šroubku v parním stroji. Na druhou stranu mají tyto součástky cenu zlata pro světové společnosti, které převedly svou výrobu do Číny. Jenže jak dlouho bude trvat, než jim v Číně tak oblíbené plagiátorství převezme jejich know-how a přivede je na žebráckou hůl. Ze země Žluté řeky se stává gigantický predátor, který je připraven minimálně k smrti vyděsit americké a evropské společnosti svojí hektickou produkcí podporovanou vládou a neúnavnou armádou čínské pracovní síly. Čína, země, kde si lidé prodlužují kosti, aby mohli pracovat v diplomacii, je současný hospodářský fenomén číslo jedna. Následující články jsou pokusem o zmapování nejpalčivějších problémů čínské ekonomiky a o jejím vztahu ke světu - plagiátorství, masového exportu a přesouvání výroby.

Vyzývám vás na souboj! Ale zbraně vybírám já

Mnoho firem by za situace, v níž se ocitla firma Blata, složilo ruce do klína a se zoufalstvím by marně spoléhalo na pomoc adekvátních organizací. Ne ovšem Pavel Blata, světově nejuznávanější výrobce minimotocyklů a miničtyřkolek. Poté, co v roce 2003 od svých dealerů zjistil, že se po zeměkouli začínají potulovat čínské plagiáty jeho výrobků, prodejné za třetinovou cenu, a že se na jeho tržby čeká frontální útok, začal se za svou továrnu v Blansku prát.„Číňani byli tak drzí, že své kopie našich výrobků nabídli i nám,“ kroutí ještě teď hlavou Blata. „Zpočátku jsme si říkali, že na naší straně je daleko vyšší kvalita našich produktů a schopnost inovace, ale v polovině roku 2004 začala být situace vážná a ztráty na tržbách překročily sto milionů.“

Rány naslepo

Prvním obranným tahem proti černým figurkám z Číny bylo uvedení zbrusu nové motorky na trh. Ovšem tento krok se ukázal po výtce naivním, protože čínská kopie nového produktu byla na evropském trhu k prodeji za dva měsíce. Následně to Blata zkusil po čínsku. Dodal na trh levný motocykl ve velké sérii, jenže po otevření prvního doručeného kontejneru dealerovi už Číňané inzerovali stejný motocykl ve svých katalozích. Číňané zkrátka okamžitě zkoupili nové motorky, rozmontovali je do posledního šroubku a z nekvalitních dílů za pomoci otrocky placené práce zhotovili cenově bezkonkurenční plagiát, někdy tak dokonalý, že měl i zkopírované ojeté pneumatiky. Takovou zkušenost s krádeží know-how si koneckonců odvezlo z Číny nemálo světových firem. Nicméně firma Blata měla přichystanou celou novou modelovou řadu, se kterou najednou nemohla a doposud nemůže na trh, protože by byla bez milosti okopírována.„S podnikáním jsem začínal doma v garáži,“ vzpomíná ve své moderně koncipované fabrice Blata. „Začalo se nám dařit a až do teď firma stoupala bez větších zádrhelů. Ale takhle to asi v životě nefunguje, nikdy nejde nic bez problémů. Naštěstí ne všichni naši zákazníci zvolili nízkou cenu před kvalitou, a to nás udržuje nad vodou.“

Ztráty na lidech i majetku

Rok 2004 znamenal celkově pro firmu Blata ztrátu sto šedesáti milionů na tržbách. Podnik měl v plánu rozšíření továrny a přijetí tří set nových zaměstnanců k dosavadní stovce, což bylo mimo jiné spojeno s lukrativní investiční pobídkou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Ministerstva financí ČR. Místo toho přišlo snížení výroby a propouštění zaměstnanců. Dále špatná kvalita kopií výrobků Blata nepřispěla k dobrému jménu společnosti. A v neposlední řadě se zbrzdil sportovní ambiciózní projekt firmy, která vstoupila do prestižního seriálu Moto GP, kde se chtěla postupně prosadit se svou vlastní stájí. „Nikdy jsme nikoho nepropustili,“ říká šéf blanenské firmy. „A nikomu bych to nepřál. Je to opravdu hrozný zážitek. Z finančních problémů se dostaneme, ale už kvůli lidem jsem se pustil do boje proti čínským plagiátům, protože co by mně pak na ulici řekli? Že jsem nic neudělal? Přitom necítím, že by ti lidé ztratili práci naší chybou, od Číňanů to byla zkrátka rána pod pás.“

Špionáž na půdě nepřítele

Dalším radikálním krokem byl výlet do Číny. Blata se s hrstkou kolegů vydal na vlastní pěst prozkoumat praktiky a továrny nekalé konkurence. V Číně vyrábí kopie jeho strojů asi třicítka továren a Blata navštívil dvanáct z nich. Pod záminkou zakázky požádal místní fabrikanty o prohlídku dílen a za pomoci kamery a fotoaparátu vše důkladně zdokumentoval. Špionážní práce probíhala v celku úspěšně. Například Blatovi spolupracovníci nechali stále běžet kameru a přímo na ni se jim povedlo zachytit prohlášení ředitele jedné z fabrik, že vyrábějí věrné kopie motocyklů Blata. Dalším programem byla návštěva místních advokátních kanceláří, které byly ochotny za jistý obnos se v případu angažovat. Koneckonců v Číně existuje poměrně přísný zákon proti plagiátorství, ale druhá věc je vymoci si právo na tamních neprůhledných soudech. Tři pobyty v Číně se nakonec vyplatily, i když spolykaly další miliony korun. „Po našich návštěvách nám tamní výrobci kopií našich produktů řekli, že z nás mají trochu strach a dávají si teď větší pozor. Přestali například dávat na své výrobky značku Blata, což ze začátku dělali. Dost nám pomohlo, že jsme si za tím tvrdě šli, zjistili si zákony, pořídili dokumentaci a vůbec poznali jejich mentalitu,“ popisuje Blata. „Představte si, že mají zařízení fabrik uzpůsobené jen ke kopírování, nikoliv k vývoji vlastních produktů. Oni mají prostě kopírování zafixované jako běžný pracovní postup a mysleli si, že takhle to funguje i v Evropě. Dokonce se nás ptali, jak se nové motocykly konstruují. Když jsme se jich pak naopak otázali, co budou dělat, opadne-li zájem o minimotocykly, tak nám ukázali již připravenou okopírovanou sekačku na trávu.“

Zpět do Česka - průnik do říše politiky

Po získání detailních informací o postupu čínských plagiátorů, natočení jejich práce a pochopení organizmu komunistického kapitalizmu se firma Blata obrátila načeskou politickou scénu s prosbou o pomoc. Nakonec se Blata dostal až k premiérovi, ale na začátku stál blanenský poslanec Miloslav Kala.„Poté, co jsme pana poslance seznámili s naším problémem, uznal, že nejsme v potížích vlastní vinou, a začal se v náš prospěch angažovat,“ vzpomíná Blata. „Nejdříve došlo k jednání v Poslanecké sněmovně s lidmi z patentového úřadu, kde jsme slyšeli optimistická slova, že je-li náš výrobek chráněný, tak se nemáme čeho obávat. Toto jednání nás poněkud zklamalo.“ To ovšem poslance Kalu vyburcovalo k větší aktivitě. Ve chvíli, kdy viděl, že už zástupci firmy Blata zmůžou vlastními silami jen velmi málo, kontaktoval českého eurokomisaře Vladimíra Špidlu. Tento krok pomohl celý problém blanenské firmy medializovat. „Dokonce se na nás začaly obracet firmy s podobnými problémy, které ale nechtějí, aby se jejich potíže rozkřikly,“ dodal blatenský podnikatel.Nicméně od eurokomisaře Špidly se toho Blata moc nedozvěděl, přitom komise EU by měla být hlavním ochranářem svého vlastního trhu.„Domácí politici pro nás udělali víc. I když ono je to těžké hodnotit, protože ochotu projevil každý - ministr financí Bohuslav Sobotka, pod nějž spadá celní správa, k věci se vyjádřil i ministr průmyslu a obchodu Milan Urban, a vůbec se mně zdálo, že nikdo z oslovených problém neházel za hlavu. Na druhou stranu až budoucnost nám ukáže výsledek.“Vrcholem pak pro Blatu bylo setkání s premiérem Paroubkem, který přivítá čínského premiéra Wen Jiabao v republice osmého a devátého prosince tohoto roku, a český předseda vlády přislíbil, že Blatův problém bude zahrnut do protokolu jednání.

Na řadě jsou konkrétní kroky

V současnosti se Blata domnívá, že by se mělo přeskočit od slov, kterých bylo dost a dost, ke konkrétním problémům. Cestou by měly být kroky celních správ EU. Ty uzavřely před měsícem úmluvu, která jim dovoluje rychlejší postup při bránění dovozu plagiátů do sféry Evropské unie. Napomáhá tomu rovněž současné postavení Velké Británie v čele Unie. Angličané si problém kopírování výrobků zadali jako jeden z důležitých bodů svého předsednického programu. „Teď už je nutné sledovat pohyb falešného zboží a hlásit celnicím: tam je kontejner s plagiáty, chceme ho zastavit před hranicemi EU, víme, že v těchto konkrétních vodách pluje loď, která veze kopie našeho zboží. Pak už záleží na odvaze toho celníka, jenž by měl o takovéhle věci rozhodnout, aby se nebál soudu, že někomu zadržel zboží,“ vysvětluje Blata. „Jenže nám zatím pořád chybí konkrétní výsledek. To je to, na co nyní zoufale čekáme. Pokud se v krátké době nedostaví, tak…(Blata krčí rameny)…tak je celá Evropská unie k ničemu, protože my jsme opravdu udělali vše, co je v našich silách, a věříme, že nám zbývá jen kousek, abychom dosáhli svého.“

Neskončí nakonec Blata v Číně?

Ačkoliv právě dovyprávěný příběh by naznačoval, že by výrobce minimotocyklů a miničtyřkolek nejraději vystřihl Čínu z atlasu světa, není to tak. Blata uvažuje pragmaticky a chápe, že výroba v Číně je lukrativní a tamní trh bude rovněž brzy velice zajímavý.„Tím, že jsme tam několikrát byli a viděli pracovní proces spojený s naší výrobou, přičichli si k čínské mentalitě a struktuře této komunistické země, tak bychom mohli mít nemalou výhodu při rozšíření výroby do Číny. I když v současnosti nemůžu říct ano, půjdeme tam, nebo naopak nikdy víc,“ uvažuje nahlas Blata. „Nicméně mně proběhly hlavou myšlenky, že když nám to zkopírovali, tak se nějak domluvíme. Na druhou stranu už nás jednou podvedli, takže nevím, jestli jim bude možné někdy věřit.“

Jan Táborský, magazín Lobby

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.